12 C 202/2020-46 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 15. 5. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 817,46 Kč spolu se zákonným úrokem ve výši 10 % ročně z této částky od 12. 12. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná porušila smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] uzavřenou žalobkyní jako provozovatelem distribuční soustavy a žalovanou jako zákazníkem, pro odběrné místo na adrese [adresa žalované]. Za spotřebovaný zemní plyn a související služby za období od 8. 10. 2018 do 13. 11. 2019 vystavila žalobkyně žalované dne 20. 11. 2019 fakturu znějící na částku 3 817,46 Kč. Na vystavené vyúčtování žalovaná neuhradila ničeho ani přes výzvu žalobkyně. 2. Usnesením ze dne 29. 6. 2020, vydaným pod č. j. 12 C 202/2020-20, zdejší soud v souladu s částečným zpětvzetím žaloby žalobkyní ze dne 29. 5. 2020, rozhodl o částečném zastavení řízení do výše 1 337,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky ode dne 12. 12. 2019 do zaplacení s tím, že ve věci bude pokračováno o zaplacení částky 2 480,13 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky ode dne 12. 12. 2019 do zaplacení. 3. Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 8. 10. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo]. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat a zajistit přenos plynu, distribuci plynu a systémové služby do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby (smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu, dodatkem ke smlouvě, smlouvou o připojení k distribuční soustavě kategorie maloodběratel – domácnost [číslo] obchodními podmínkami dodávky zemního plynu). Žalobkyně žalované vystavila za období od 8. 10. 2018 do 13. 11. 2019 vyúčtování s datem splatnosti 11. 12. 2019, znějící na částku 3 817,46 Kč, na níž žalovaná neuhradila ničeho (fakturou [číslo]). Žalovaná na vystavenou fakturu neuhradila ničeho ani přes předžalobní upomínku (předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2020, kopií dodejky). 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující tvrzení žalobkyně v žalobě, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“) ve spojení s ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit cenu dodávky plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném také zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 480,13 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za částečné zpětvzetí žaloby ze dne 29. 5. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. O soudním poplatku bylo rozhodnuto dle Položky 1 bodu 1) písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobkyně, která byla ve věci procesně plně úspěšná, nebyla soudem k zaplacení soudního poplatku dosud vyzvána. Soudní poplatek může být uhrazen buď v kolkových známkách anebo na účet podepsaného soudu [číslo] pod variabilním symbolem [číslo]. 12. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.