12 C 79/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 21. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 12. 7. 2019 uzavřela s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo]. Na základě účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle čl. 4 VPST ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Žalovaná částka v celkové výši 2 000 Kč představuje podmíněnou slevu, uplatněnou vyúčtováním služeb [číslo] splatným dne 20. 7. 2021. Podmíněná sleva byla v souladu s účastnickou smlouvou podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy uzavřené na 24 měsíců s tím, že v případě, že nebude dodržena sjednaná doba trvání této smlouvy (z důvodu jejího předčasného ukončení ze strany žalobkyně či žalovaného), je žalovaný povinen poskytnutou slevu žalobkyni vrátit. Žalovaný však nedostál svým závazkům vyplývajícím z účastnické smlouvy, když dlouhodobě nehradil vystavená vyúčtování služeb. Žalobkyně proto smlouvu vypověděla, a jelikož tak nebyla naplněna podmínka podmíněné slevy, tj. dodržení sjednání doby trvání účastnické smlouvy, vyúčtovala žalobkyně žalovanému podmíněnou slevu k zařízení IMEI [číslo] ve výši 2 000 Kč. V zájmu mimosoudního řešení věci žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 16. 9. 2021, žalovaný ani přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla ke dni podání žaloby uhrazena. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala uhradit částku ve výši 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 7. 2021 do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o.s.ř., a následně byla dne 25. 5. 2022 vyvěšena na úřední desce soudu. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 12. 7. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Účastnická smlouva [číslo] pro telefonní [číslo] jejíž nedílnou součástí zároveň byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ VPST“) a Ceník tarifů a služeb (dále jen„ Ceník“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas, a v rámci které bylo žalovanému poskytnuto zařízení IMEI [číslo] s podmíněnou slevou v hodnotě 2 000 Kč (smlouvou, ceníkem tarifů a služeb, všeobecnými obchodními podmínkami, fotografií občanského průkazu žalovaného). Z důvodu poručení smluvních podmínek žalovaným, odstoupila žalobkyně od smlouvy a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 4 490 Kč (výpovědí smlouvy ze dne 28. 4. 2021). Pro případ porušení povinností žalovaného, bylo sjednáno vrácení podmíněné slevy ve výši 2 000 Kč za poskytnuté zařízení. Žalobkyně následně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě nezaplaceného dluhu, žalovaný však ničeho neuhradil (předžalobní upomínkou ze dne 16. 9. 2021, potvrzením o podání). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud posoudil shora zjištěný skutkový stav takto: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., v rámci níž uzavřeli i smlouvu o nájmu přijímajícího zařízení (modemu) dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/1912 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Porušením smluvním podmínek žalovaným, spočívajícím v neuhrazení vystavených vyúčtování, vzniklo právní žalobkyni dle ust. § 2048 o. z. právo na vrácení podmíněné slevy za poskytnuté zařízení ve sjednané výši 2 000 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení proto rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 9. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.