12 C 83/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 23. 8. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 391 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný porušil smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, uzavřenou mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem dne 23. 10. 2019 pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného], když neuhradil vyúčtování [číslo] vystavené dne 2. 10. 2020 na částku 6 592 Kč se splatností ke dni 19. 10. 2020, za spotřebovanou elektřinu a související služby za období od 17. 4. 2020 do 1. 10. 2020. Žalovaný byl zároveň na základě smlouvy o dodávce plynu ze dne 23. 10. 2019 odběratelem plynu, kdy se žalobkyně rovněž zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa plyn a žalovaný se zavázal zejména plyn odebírat a platit za něj cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaný však tuto svoji povinnost rovněž porušil, když za období od 25. 11. 2019 do 22. 10. 2020 neuhradil ve lhůtě splatnosti uvedené vyúčtování [číslo] ze dne 25. 5. 2020, znějící na částku 14 124 Kč a splatné dne 11. 6. 2020, dále vyúčtování [číslo] ze dne 12. 11. 2020 v opravné částce -1 903 K a vyúčtování [číslo] ze dne 13. 7. 2021 v opravné částce - 3 515 Kč, kdy zbývá k úhradě 3 179 Kč. Žalovaný na základě vystavených faktur ani přes výzvu žalobkyně neuhradil žalobkyni ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena dle ust. § 46b písm. a) o. s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel i na adresu uvedenou v žalobě ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř, a následně bylo zdejším soudem dne 31. 5. 2022 vyvěšeno sdělení podle § 49 odst. 4 o.s.ř. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Dne 24. 1. 2017 uzavřel žalovaný, jako zákazník, s žalobkyní, jako dodavatelem, smlouvu označenou jako smlouva o dodávce elektřiny č. [spisová značka], jejímž předmětem byly dodávky elektřiny z distribuční soustavy dodavatele do odběrného zařízení odběratele na odběrné místo na adrese [adresa žalovaného], byt ve 2. patře. Žalovaný se uvedenou smlouvou zavázal odebírat elektřinu a uhradit dodavateli řádně a včas cenu dodávek elektřiny a související služby dle platného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, a to dle faktur vystavených dodavatelem v termínech jejich splatnosti (smlouvou). Za spotřebovanou elektřinu v množství 1 247 kWh a poskytnuté služby v období od 17. 4. 2020 do 1. 10. 2020 žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] kdy cenu spotřebované elektřiny a souvisejících služeb po započtení provedených záloh vyčíslila částkou 5 212 Kč, splatnou dne 19. 10. 2020, na níž započetla uhrazené zálohy v celkové výši 1 380 Kč (fakturou). Dne 23. 10. 2019 uzavřel žalovaný, jako zákazník, s žalobkyní, jako dodavatelem, smlouvu označenou jako smlouva o dodávce plynu č. [spisová značka], jejímž předmětem byly dodávky plynu z distribuční soustavy dodavatele do odběrného zařízení odběratele na odběrné místo na adrese [adresa žalovaného], byt ve 2. patře. Žalovaný se uvedenou smlouvou zavázal odebírat plyn a uhradit dodavateli řádně a včas cenu dodávek plynu a související služby dle platného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, a to dle faktur vystavených dodavatelem v termínech jejich splatnosti (smlouvou). Za spotřebovaný plyn v množství [číslo] m3 a poskytnuté služby v období od 25. 11. 2019 do 20. 4. 2020 žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] kdy cenu spotřebovaného plynu a souvisejících služeb po započtení provedených záloh vyčíslila částkou 11 924 Kč, splatnou dne 11. 6. 2020, na níž započetla uhrazené zálohy v celkové výši 2 200 Kč. Následně došlo ze strany žalobkyně k vystavení opravných faktur [číslo] [číslo] kterými ponížila původní částku nejprve o 1 903 Kč a následně o 3 515 Kč (fakturami). Žalovaný celkovou cenu spotřebované elektřiny, plynu a souvisejících služeb neuhradil řádně a včas, a to ani v návaznosti na upomínku žalobkyně, která jej před podáním žaloby vyzvala k úhradě, přestože dne 25. 8. 2020 uzavřel s žalobkyní dohodu o splátkách a uznání dluhu (upomínkou ze dne 5. 8. 2021, dohodou o splátkách a uznání dluhu ze dne 25. 8. 2020). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující tvrzení žalobkyně, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ energetický zákon“) ve spojení s ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Zároveň byla mezi účastníky řízení platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona energetického zákona) ve spojení s ust. § 2079 o. z.. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit cenu dodávky elektřiny a plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnými smlouvami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a elektřinu, a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném také zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 10. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.