14 C 172/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že dne 5. 6. 2019 její právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jako„ Smlouva“). Žalovaný soustavně neplatil poplatky za poskytnuté služby, a proto byl smluvní vztah ukončen. Žalovaná částka 4 000 Kč představuje smluvní pokutu za nevrácení dočasně poskytnutých zařízení ([právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], identifikovatelné jedinečným výrobním [číslo] [anonymizováno] identifikovatelný jedinečným výrobním číslem [anonymizováno]) ve stanovené lhůtě. Dále žalobkyně nárokuje uhrazení částky 784,52 Kč s tím, že tato částka představuje neuhrazené částky za pronájem zapůjčených zařízení k využívání služeb, jak vyplývá z měsíčních faktur [číslo] ze které žalobkyně požaduje 140 Kč, [číslo] ze které žalobkyně požaduje 140 Kč, [číslo] ze které žalobkyně požaduje 4,52 Kč, a [číslo] ze které žalobkyně požaduje 500 Kč, jako poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k výzvě nevyjádřila, též žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud z předložených listin učinil následujících závěr o skutkovém stavu: dne 5. 6. 2019 byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, nedílnou součástí smlouvy byly [anonymizováno] podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] [země]. Dále má soud za prokázané, že žalovanému byly poskytnuty k využívání služeb dvě zařízení, a to [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], identifikovatelné jedinečným výrobním [číslo] [anonymizováno] identifikovatelný jedinečným výrobním číslem [anonymizováno]. Ve Smlouvě si účastníci sjednali, že pokud účastník nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku, poskytovatel je oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku. Ze Všeobecných podmínek pak vyplývá, že žalovaný byl na vlastní náklady povinen doplňkové zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy (čl. 7), přičemž pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta, jejíž výše vychází z ceníku (čl. 7), z ceníku vyplývá výše smluvní pokuty 4 000 Kč za zařízení, jež byly žalovanému poskytnuty. Žalobkyně odstoupila od smlouvy a zároveň vyzvala žalovaného k vrácení a pro případ, že jej nevrátí, byl vyzván k zaplacení smluvní pokuty dopisem ze dne 18. 9. 2019. 5. Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), resp. nárok na zaplacení smluvní pokuty za porušení sjednané povinnosti ve smyslu § 2048 o. z. V rámci této smlouvy byl upraven nájem věcí movitých s tím, že žalovaný nájem řádně a včas nehradil, ač k tomu byl povinen dle § 2316 odst. 1 o. z. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 784,52 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.