14 C 279/2021-32 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 7 926 Kč jako příspěvku žalované za nepojištěné motorové vozidlo [registrační značka] za dobu od 2. 11. 2019 do 22. 1. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46 o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná byla vlastníkem vozidla s [registrační značka] (objem válců motoru nad [číslo] [anonymizováno]) v době od 2. 11. 2019 do 22. 1. 2020, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač byla k tomu vyzvána žalobkyní výzvou ze dne 6. 8. 2020 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) a ač byla následně vyzvána o zaplacení příspěvku navýšeného o náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel, je povinen zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona. Výše příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (93 Kč / den). Žalovaná, která byla ve výše uvedené době vlastníkem a provozovatelem vozidla tuto povinnost nesplnila, ač k tomu byla žalobkyní opakovaně vyzvána, proto jí tuto povinnost uložil soud rozsudkem. Dle § 4 odst. 4 zákona je žalovaná též povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti (30 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku), splatnost nákladů na upomínání a vymáhání nastala na základě doručení upomínky, tj. splatnost příspěvku žalované nastala dne 20. 10. 2020. 6. Soud přiznal žalobkyni také nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky vlastního příspěvku a částky vynaložené na uplatnění pohledávky dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v závislosti na datech splatnosti shora uvedených, výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 926 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.