14 C 311/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 144 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] [příjmení], [registrační značka], [VIN kód], za období od 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020, kdy ohledně uvedeného vozidla nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč a zákonného úroku z prodlení. Následně žalobkyně žalobu rozšířila o částku 7 191 Kč za období od 1. 5. 2020 do 30. 9. 2020, kdy pojištění odpovědnosti rovněž nebylo sjednáno, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Změnu žaloby soud připustil usnesením ze dne 2. 12. 2021 pod č.j. 14 C 311/2021-15, které nabylo právní moci dne 13. 12. 2021. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46 odst. 1 o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Z listinných důkazů, které měl soud k dispozici, byly zjištěny následující skutečnosti: Žalovaný byla vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] [příjmení], [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým [anonymizováno 11 slov], a to nejméně v době od 1. 12. 2019 do 30. 9. 2020, kdy ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla. Žalobkyně za dobu od 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020 vyměřila žalovanému příspěvek ve výši 7 144 Kč (152 dní * denní sazba 47 Kč) a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, přičemž výzva byla žalovanému odeslána dne 16. 9. 2020 a doručena dne 22. 9. 2020 (výzvou k úhradě příspěvku, sdělením [anonymizována tři slova] [číslo listu]). Za dobu od 1. 5. 2020 do 30. 9. 2020 žalobkyně vyměřila žalovanému příspěvek ve výši 7 191 Kč (153 dní * denní sazba 47 Kč) a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, přičemž výzva byla odeslána dne 7. 1. 2021 a doručena dne 11. 1. 2021 (výzvou k úhradě příspěvku, výpisem ze sledování zásilky). Žalovaný příspěvek za nepojištěné vozidlo ve stanovené lhůtě nezaplatil, a nereagoval ani na následné upomínky k zaplacení příspěvku navýšeného o náklady na uplatnění ve výši 300 Kč (upomínkami, výpisem o sledování zásilek), a ani na předžalobní výzvy (předžalobními upomínkami, dokladem o odeslání). 6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení žalované částky netvrdila. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel, tj. ve zde posuzovaném případě žalovaný, je povinen zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, tj. povinnosti mít pro vozidlo zapsané v registru vozidel sjednáno pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena s ohledem na typ vozidla v § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (47 Kč/den). Žalovaný je dle § 4 odst. 4 zákona též povinen zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. 8. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku, kdy tuto lhůtu žalobkyně určila nad rámec požadavků § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti, splatnost nákladů na upomínání a vymáhání nastala na základě doručení upomínky, kdy žalobkyně v prvém případě výzvu považuje doručenou až 15. dnem odeslání, tj. příspěvek byl splatný do 30. 11. 2020, a v druhém případě byla výzva doručena prokazatelně dne 11. 1. 2021, tj. příspěvek byl splatný do 12. 3. 2021. Žalovaný příspěvek v žalobkyní poskytnuté lhůtě neuhradil, dostal se tak do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a soud žalobkyni přiznal také nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky vlastního příspěvku a částky vynaložené na uplatnění pohledávky (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), ohledně počátku prodlení vázán návrhem žalobkyně, výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. S ohledem na výše popsanou splatnost příspěvku soud žalobu zamítl co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 491 Kč od 9. 3. 2021 do 12. 3. 2021 (výrok II.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 509 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 444 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z tarifní hodnoty ve výši 14 935 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 900 Kč ve výši 609 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 11. Lhůty k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.