14 C 325/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 218 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] přičemž počátek pojištění byl sjednán na den 6. 5. 2019. K zániku pojistné smlouvy došlo ke dni 11. 6. 2019 výpovědí pojistníka a dlužné pojistné za předmětné období činí 2181 Kč. Dne 31. 12. 2018 právní předchůdce žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem [země], avšak v [anonymizováno] má evidováno bydliště. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi [anonymizována dvě slova] a [země] o právní pomoci v občanských věcech, rozhodné právo je právo české ([ustanovení pr. předpisu]). 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne 6. 5. 2019 uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [registrační značka], roční pojistné bylo sjednáno ve výši 2 168 Kč (smlouvou, pojistkou). Žalovaný pojistnou smlouvu ve lhůtě dvou měsíců od jejího uzavření vypověděl, výpověď byla pojistiteli doručena dne 3. 6. 2019, pojistitel oznámil žalovanému zánik pojistné smlouvy uplynutím výpovědní lhůty ke dni 11. 6. 2019 (oznámením o zániku pojistné smlouvy). Předchůdkyně žalobykně žalovanému vyúčtovala dlužné pojistné za dobu trvání pojištění, tj. za dobu od 6. 5. 2019 do 11. 6. 2019 ve výši 218 Kč, žalovaný toto pojistné neuhradil (přehledem předpisů a plateb). Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, dodatkem, seznamem postupovaných pohledávek). Žalovaný byla před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky a byla též informován o postoupení pohledávky na žalobkyni (předžalobní upomínkou, poštovním podacím archem). 6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: předchůdkyně žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zákon o pojištění odpovědnosti vozidla, dále jen„ z. p. o. v.“) ve spojení s § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Touto smlouvou se pojistitel zavázal poskytnout žalovanému pojistné plnění v případě škodní události a žalovaný se zavázal platit žalobkyni sjednané pojistné. Žalovaný pojištění vypověděl ve lhůtě dvou měsíců od uzavření smlouvy a pojištění zaniklo uplynutím 8 denní výpovědní lhůty (§ 2805 o. z.), tj. ke dni 11. 6. 2019. Pojistník má právo na pojistné za dobu trvání pojištění (§ 2782 odst. 1 o. z.), tj. za období od 6. 5. 2019 do 11. 6. 2019. Neuhrazeném pojistného řádně a včas se pak žalovaný dostal dle § 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 026,78 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 218 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 518 Kč ve výši 108,78 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobce. 9. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1, věta prvá o. s. ř.