16 C 78/2022-44 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou ze dne 5. 3. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 22 404 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný coby provozovatel níže uvedených automobilů neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to konkrétně u automobilu 1) [registrační značka] v období od 21. 8. 2019 do 26. 12. 2019, 2) [registrační značka] v období od 3. 2. 2021 do 16. 5. 2021, 3) [registrační značka] v období od 21. 8. 2020 do 30. 11. 2020. Žalobce požadoval rovněž částku ve výši 300 Kč za každý ze tří nároků, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem vozidla 1) [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců nad [anonymizována tři slova] do [anonymizována tři slova], 2) automobilu [registrační značka], [příjmení]: Z [bankovní účet] s nejvyšší povolenou [anonymizováno] do [anonymizováno] [hmotnost], 3) automobilu [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], zdvihovým objemem válců nad [anonymizována tři slova] do [anonymizována tři slova], (výpisy [anonymizována tři slova] vozidel, [anonymizováno] smlouvou). 5. K automobilu [registrační značka] neměl žalovaný v období v období od 21. 8. 2019 do 26. 12. 2019 (celkem po dobu 128 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. K automobilu [registrační značka] neměl žalovaný toto pojištění sjednáno v období od 3. 2. 2021 do 16. 5. 2021 (celkem po dobu 103 dní). K automobilu [registrační značka] neměl žalovaný toto pojištění sjednáno v období od 21. 8. 2020 do 30. 11. 2020 (celkem po dobu 102 dní). V důsledku této skutečnosti zaslal žalobce žalovanému celkem 3 výzvy k úhradě příspěvku [anonymizována tři slova] s tím, aby žalovaný uhradil předmětné částky do 60 dnů od doručení výzvy (výzvami ze dne 19. 8. 2021, 19. 2. 2020, 14. 6. 2021). Žalovaný na tyto výzvy, které se dostaly do jeho dispozice, nereagoval. Bez reakce zůstaly též další upomínky žalobce ze dne 24. 11. 2020, 18. 6. 2020, 21. 10. 2021, 30. 7. 2020, 15. 9. 2021 a předžalobní výzvy ze dne 25. 1. 2022 (2x), 6. 1. 2022 zaslané žalovanému právní zástupkyní žalobce (upomínkami, předžalobními upomínkami spolu s podacími archy a výpisy ze sledování zásilek [anonymizováno]). Žalovaný neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) uhradil. 6. Dle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Za porušení výše uvedené povinnosti jsou pak dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] (žalobci) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato osoba je rovněž povinná k zaplacení [anonymizováno] (žalobci) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Dle § 2 odst. 1 písm. g), h), o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí výše denní sazby příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad [anonymizována tři slova] do [anonymizována tři slova] 65 Kč, u nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do [anonymizováno] [hmotnost] 86 Kč a u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad [anonymizována tři slova] do [anonymizována tři slova] 47 Kč. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí 300 Kč dle § 2a téže vyhlášky. 8. Na základě výše uvedeného dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaný coby vlastník/provozovatel předmětných osobních vozidel byl povinen sjednat v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, vzniklo žalobci právo na příspěvek do [anonymizována tři slova] v souladu s § 4 odst. 1 zákona, přičemž jeho výše je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno. Výše denní sazby vyplývá z vyhlášky. Dále v souvislosti s tím žalobci vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč, a to za každý z případů shora popsaných. 9. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení z této částky uplatněných v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobce uplatnil úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 313 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 861 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 404 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupkyně žalobce povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobce a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.