16 C 87/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou ze dne 4. 1. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 29 730 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení, s tím, že žalovaná coby provozovatel osobního automobilu [registrační značka], neměl v období od dne 27. 8. 2019 do 30. 11. 2019 a od 1. 4. 2020 do 31. 10. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli jí tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb. Při zákonné denní sazbě 93 Kč za vozidlo činí celková výše příspěvku za jeho provozování bez pojištění za uvedené období (310 dní) částku 28 830 Kč. Splatnost příspěvku ve výši 8 556 Kč nastala dne 8. 6. 2021, ve výši 8 928 Kč dne 2. 11. 2020, ve výši 11 346 Kč dne 15. 2. 2021. Žalobce požadoval rovněž částku 300 Kč (3x), představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzývána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná, která byla nejméně v období od 4. 6. 2018 do 29. 11. 2020 vlastníkem a provozovatelem osobního vozidla [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována tři slova] (zjištěné údaje o vozidle), neměla v období od 27. 8. 2019 do 30. 11. 2019 a od 1. 4. 2020 do 31. 10. 2020 včetně (celkem po dobu 310 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti vyzval žalobce dne 2. 12. 2020, 19. 8. 2020 a 25. 3. 2021 žalovanou k úhradě příspěvků [anonymizována tři slova], a to ve lhůtě 60 dnů od doručení těchto výzev s tím, že po žalované zároveň požadoval úhradu nákladů za upomínku ve výši 300 Kč ([anonymizováno] k úhradě příspěvku [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ze 2. 12. 2020, 19. 8. 2020 a 25. 3. 2021). Žalovaná na tyto výzvy nereagovala. Bez reakce zůstaly též další upomínky ([anonymizováno] ze dne 18. 3. 2021, 25. 11. 2020, 1. 7. 2021). Předžalobní upomínkou ze dne 27. 10. 2021, 10. 11. 2021 a 18. 11. 2021 spolu s podacími archy a výpisy ze sledování [anonymizována dvě slova]). Žalovaná neprokázala, že by předmětnou částku (či její část) uhradila. 5. Dle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Za porušení výše uvedené povinnosti je pak dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] (žalobci) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato osoba je povinná k zaplacení příspěvku [anonymizováno] (žalobci) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Výše denní sazby příspěvku u předmětných vozidel činí 93 Kč dle § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí v souladu s výše uvedenou vyhláškou 300 Kč dle § 2a vyhlášky. 7. Na základě výše uvedeného tak dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná coby vlastník/provozovatel předmětného osobního automobilu byla povinna sjednat v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona, pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila, když vozidlo za období od 16. 10. 2019 do 31. 7. 2020 nebylo pojištěno, vzniklo žalobci právo na příspěvek [anonymizována čtyři slova] v souladu s § 4 odst. 1 zákona, přičemž jeho výše je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno (tj. v tomto případě 290 dní). Výše denní sazby vyplývá z vyhlášky. Dále v souvislosti s tím žalobci vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč (2x). 8. Jelikož dlužné částky nebyly žalovanou uhrazeny ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalovaných částek, tak i co do úroku z prodlení z těchto částek uplatněného v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobce uplatnil úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 642 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 190 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 29 730 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč, kterou je zástupkyně žalobce povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobce a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.