17 C 343/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 2 486 Kč s příslušenstvím, neboť žalované ve dnech 11. 11. 2018 a 13. 11. 2018 poskytla zdravotní péči, kterou vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 19. 12. 2018 na částku 2 486 Kč se splatností 2. 1. 2019 (žalovaná nebyla v dané době účastna veřejného zdravotního pojištění ani nabyla jinak pojištěna). Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 3. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalované ve dnech 11. 11. 2018 a 13. 11. 2018 zdravotní péči. Žalovaná nebyla v době poskytnutí zdravotní péče žalobkyní účastna veřejného zdravotního pojištění ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ani nebyla jinak pojištěna. Náklady na tuto péči žalované žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] znějící na částku 2 486 Kč, splatnou dne 2. 1. 2019 Cena byla stanovena jako součet částek za jednotlivé úkony zdravotní péče podle účtů jednotlivých zdravotnických pracovišť (fakturou [číslo] ze dne 19. 12. 2018, účet za ošetření pacienta 429,60 Kč 11.1.11 chirurgie pohotovost, 1 096,40 Kč z 11.11.18 a 250,80 Kč z 13.11.18 [anonymizováno], 709,20 Kč z 11.11.18 [anonymizováno]). Žalovaná tuto částku neuhradila ani přes písemnou předžalobní upomínku, která se dostala do sféry její dispozice (předžalobní upomínkou s kopií vrácené obálky zaslané 20.12.2019). 4. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 6. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. 7. Podle § 2636 odst. 2 o. z. příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. 8. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Účastníci platně uzavřeli smlouvu o péči o zdraví, dle které žalobkyně poskytla žalované jako pacientu, který není účastníkem veřejného zdravotního pojištění ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zdravotní péči, jejíž cenu vyúčtovala na částku 2 486 Kč Cena byla stanovena jako součet částek za jednotlivé úkony zdravotní péče podle účtů jednotlivých zdravotnických pracovišť, kde byla tato poskytnuta. Žalovaná porušila svou povinnost a poskytnutou péči neuhradila, ani neprokázala, že by byla v daném období pojištěna. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhrazení dluhu netvrdila ani v této souvislosti nenavrhnula žádné důkazy, soud má nárok žalobkyně za prokázaný, a proto žalobě výrokem I v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z., a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu, tj. od 3. 1. 2019. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.