18 C 107/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně (dříve [právnická osoba]) se domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 6 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu smluvní pokuty za nevrácení technického zařízení [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno] a přístupové karty [číslo] (dále jen„ Zařízení“), které žalobkyně poskytla žalovanému, a to na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] která byla mezi účastníky uzavřena dne 2. 12. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů (výpis z OR žalobkyně, smlouva o poskytování služeb el. komunikací [číslo] formulář o převzetí, zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova] žalobkyně a předžalobní výzva ze dne 10. 3. 2021 včetně podacího archu) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný s žalobkyní uzavřeli dne 2. 12. 2019 smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly mimo jiné Zvláštní podmínky. Na základě smlouvy bylo žalovanému poskytnuto Zařízení. Čl. 4.4 Zvláštních podmínek stanovil povinnost vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy. Smlouva skončila ke dni 31. 7. 2020, žalovaný však žalobkyni [příjmení] nevrátil. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána (čl. I. smlouvy) smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za nevrácené technické zařízení a smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k navrácení Zařízení a zaplacení smluvní pokuty dne 10. 3. 2021 s lhůtou do 22. 3. 2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes uvedenou výzvu. 5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud následovně. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., v rámci níž uzavřeli i smlouvu o nájmu Zařízení dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Žalovaný měl povinnost vrátit pronajaté Zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy, ke kterému došlo dne 31. 7. 2020. Nevrácením pronajatého Zařízení žalovaným ve lhůtě stanovené smlouvou vzniklo žalobkyni dle ust. § 2048 právo na zaplacení smluvní pokuty ve sjednané výši 6 500 Kč. Jelikož žalovaný nezaplatil ve stanovené lhůtě dlužnou částku, dostal se do prodlení (§ 1968 o.z.) a žalobkyni též vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 o.z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.