18 C 109/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 38 658 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru ze dne 7. 8. 2017, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. Na základě uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované bezúčelový, hotovostní úvěr ve výši 25 000 Kč s pravidelnými 14 měsíčními splátkami, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední byla splatná ke dni 7. 10. 2018. Žalovaná se zavázala celkem vrátit 45 458 Kč. Úvěr byl poskytnut dne 7. 8. 2017. Žalobkyně nárokuje úhradu dlužné jistiny včetně zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši 15 %. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] včetně příloh v podobě formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, ujednání o zpracování osobních údajů, předpisu splátek, fotokopie občanského průkazu, pracovní smlouvy a mzdového výměru soud zjistil, že mezi [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dne 7. 8. 2017. Na základě cit. smlouvy žalovaná čerpala bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 25 000 Kč dne 7. 8. 2017. Žalovaná se zavázala uhradit [právnická osoba] celkem částku 45 458 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 247 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu této smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované na základě doložené pracovní smlouvy včetně mzdového výměru. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 včetně přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 11. 12. 2019. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020 ve spojení s plnou mocí zástupce soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu vůči žalobkyni. 8. Na základě shora uvedených důkazů a tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dne 7. 8. 2017. Na základě cit. smlouvy žalovaná čerpala bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 25 000 Kč dne 7. 8. 2017. Žalovaná se zavázala uhradit [právnická osoba] celkem částku 45 458 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 247 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu této smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované na základě doložené pracovní smlouvy včetně mzdového výměru. Předmětná pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni s účinností ke dni 11. 12. 2019. Žalovaná dlužnou částku celkem ve výši 38 658 Kč s úrokem z prodlení z dlužné jistiny ve výši 21 527,53 Kč neuhradila, i přes výzvu žalobkyně. 9. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení. 10. [právnická osoba] a žalovaná uzavřely platně smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 11. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když úvěr nesplácela řádně a včas. Pohledávka, jejíhož plnění se žalobkyně domáhá, byla řádně vyčíslena dle úvěrových podmínek. Soud dále zhodnotil, že sjednané úroky nejsou nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy a že žalobkyně před poskytnutím úvěru splnila svou zákonnou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované. Pohledávka přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. S ohledem na prodlení žalované, žalobkyni též vzniklo právo na uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následující po splatnosti dluhu, zde z dlužné jistiny. Z výše uvedených důvodů bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 725 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 547 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 658 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.