21 C 106/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 1 533 Kč s příslušenstvím z titulu [anonymizována dvě slova] za období od 16. 6. 2021 do 15. 9. 2021 vyplývajícího z [anonymizována dvě slova] [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný s žalobkyní podepsal dne 16. 3. 2021 smlouvu o [anonymizována dvě slova] [číslo] kterou byl sjednán [anonymizována dvě slova]„ [anonymizována dvě slova]“ (dále též jen„ smlouva“), a to na dobu neurčitou s počátkem [anonymizováno] 16. 3. 2021. Předmětem smlouvy bylo [anonymizována dvě slova] [značka automobilu], typ [jméno] [příjmení], [registrační značka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši 1 533 Kč splatné čtvrtletně vždy k 16. dni měsíce března, června, září a prosince příslušného kalendářního roku (roční pojistné tedy činilo 6 132 Kč). Žalovaný nezaplatil [anonymizováno] splatné dne 16. 6. 2021, a to ani po opakovaných urgencích. Žalovaný byl přípisem ze dne 15. 8. 2021 upozorněn, že pakliže dlužné [anonymizováno] neuhradí do 15. 9. 2021, pojištění ke stejnému dni zanikne. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 16. 6. 2021, žalobkyně proto evidovala zánik [anonymizováno] ke dni 15. 9. 2021, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem ze dne 22. 9. 2021. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice, neuhradil. 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 7. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitel s žalovaným coby pojistníkem dne 16. 3. 2021 smlouvu o [anonymizována tři slova] zahrnujícím [role v řízení] [anonymizováno] na dobu neurčitou podle § 3 zákona a § 2758 a násl. o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal, když nezaplatil pojistné splatné dne 16. 6. 2021, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 15. 8. 2021 v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona k zaplacení dlužného [anonymizováno] nejpozději do 15. 9. 2021 a poučila jej o případném zániku [anonymizováno] téhož dne. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil, proto pojištění ze zákona zaniklo dne 15. 9. 2021 ([anonymizováno] by nebylo prokázáno doručení předmětných výzev žalovanému, tak by to mělo za následek jen to, že [anonymizováno] nezaniklo a žalovaný by tak měl nadále platit předepsané [anonymizováno], tj. dlužil by více, než po něm bylo žalobou požadováno.) 8. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona má žalobkyně právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, tj. do 30. 9. 2021, požadovala však pojistné dlužné jen do 15. 9. 2021. Soud je proto žalobkyni výrokem I. přiznal, spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 533 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.