21 C 151/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o [anonymizováno] uzavřené dne 4. 4. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], a žalovanou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. Obě byly k prvnímu jednání konanému dne 18. 7. 2022 řádně předvolány, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny. 4. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že na ni společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) převedla žalovanou pohledávku. K prokázání této skutečnosti soudu předložila jednak oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2021, které měla [anonymizováno] zaslat žalované, jednak Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 uzavřenou mezi žalobkyní a [anonymizováno]. 5. Pokud jde o oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2021, toto oznámení bylo součástí zásilky obsahující předžalobní výzvu zástupce žalobkyně (postupníka), přičemž na podacím lístku hybridní pošty ze dne 3. 12. 2021 uvedené zásilky byl jako odesílatel uveden právní zástupce postupníka (nikoli postupitele), aniž by spolu s oznámením byla zaslána plná moc zástupce žalobkyně k podání takového oznámení za postupitele. Podpis jednatele [příjmení] (postupitele) na oznámení o postoupení není vlastnoručním podpisem, na listinu byl zjevně vkopírován, pročež nelze od již zmíněné absence plné moci zástupce žalobkyně a odlišnosti odesílatele zásilky od postupitele odhlédnout. Ačkoli tedy obecně platí, že právním následkem oznámení postupitele dlužníkovi o postoupení pohledávky je vznik povinnosti dlužníka plnit postupníkovi (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1552/2019), v projednávané věci k oznámení postoupení pohledávky postupitelem žalovanému nedošlo. Předložené oznámení aktivní věcnou legitimaci žalobkyně neprokazuje. 6. Soud se proto zabýval obsahem Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 a zkoumal, zda byla předmětná pohledávka [anonymizováno] postoupena na žalobkyni na jejím základě. Dle čl. II. odst. 3 této smlouvy, pokud postupník nezaplatí za postupované pohledávky úplatu v termínu dle čl. III. této smlouvy, k postoupení pohledávek nedojde (postoupení není účinné). Dle čl. III. se smluvní strany dohodly, že úplata za postoupení pohledávek je stanovena procentem z celkové výše pohledávek; závazek postupníka uhradit úplatu za postoupení pohledávek se považuje za splněný v okamžiku připsání příslušné částky na bankovní účet postupitele. Žalobkyně přitom soudu žádný doklad o tom, že cenu za postoupení předmětné pohledávky [anonymizováno] uhradila, nepředložila. Neprokázala tedy, že smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi ní a [anonymizováno] nabyla ve vztahu k postoupeným pohledávkám účinnosti. Nadto z přiloženého seznamu postoupených pohledávek, který byl vyhotoven zjevně dodatečně, je zřejmé, že se v něm vyskytuje pohledávka za žalovanou, nelze ji však ztotožnit s předloženou smlouvou o [anonymizována dvě slova] ze dne 4. 4. 2019, neboť tato neobsahuje žádné bližší identifikační údaje (např. číslo smlouvy, referenční číslo apod.). V seznamu postoupených pohledávek je uvedena pohledávka v jiné výši, než je žalováno, a dále je zde uvedeno rodné číslo žalované a [číslo] které se nikde ve smlouvě nevyskytuje. Je přitom notorickou skutečností, že spotřebitelé, kteří využívají služeb nebankovních poskytovatelů [anonymizováno], mívají často vícero závazků z obdobných smluv, pouhé rodné číslo žalované tedy k identifikaci jejího závazku nepostačuje; ve smlouvě o postoupení pohledávky je potřeba identifikovat i konkrétní závazek z konkrétní smlouvy, nikoli jen osobu dlužníka. 7. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení klíčové otázky aktivní věcné legitimace žalobkyně. 8. Poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud poskytuje pouze u jednání. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, o možnost být soudem řádně poučena o riziku neunesení svého důkazního břemene ohledně své aktivní legitimace se sama připravila. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem. Uvádí-li žalobkyně ve své omluvě z jednání, že v případě, že by jí hrozilo neunesení břemene tvrzení či důkazního, žádá o poučení a poskytnutí lhůty, přehlíží, že soud poučuje podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. toliko u jednání v přítomnosti účastníka řízení, vůči němuž poučení směřuje, jakož i to, že k podmíněnému podání se podle § 41a odst. 2 o. s. ř. nepřihlíží (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. III. ÚS 2848/10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009; v usnesení sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 Nejvyšší soud uzavřel, že„ ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“). 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepodařilo předloženými listinnými důkazy prokázat svou aktivní věcnou legitimaci, soud žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť zcela úspěšné žalované v řízení žádné náklady nevznikly. 11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.