21 C 162/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 811 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného [anonymizováno] do [anonymizována dvě slova] za období od 26. 4. 2019 do 22. 5. 2019 a částku 3 276 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu [anonymizována dvě slova] do [anonymizována dvě slova] za období od 3. 5. 2019 do 3. 6. 2019. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 17. 5. 2022 uvedla, že způsob, jakým žalobkyně prezentuje podávání upomínek a výzev k úhradě jí přijde nedoložitelný. Žalobkyně měla možnost upozornit na povinnost platby prostřednictvím datové schránky nebo výzvou na adresu její provozovny. Žalovaná je ochotna zaplatila poplatek – pohledávku z [role v řízení] [anonymizováno], ale odmítá platit úrok z prodlení, neboť o své povinnosti neměla povědomí. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů plyne: 1/ Žalovaná byla v rozhodném období od 26. 4. 2019 do 22. 5. 2019 [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [registrační značka], [VIN kód], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm³, číslo [anonymizována dvě slova] vozidla [anonymizováno] –„ [anonymizována dvě slova]“. Dále byla žalovaná v rozhodném období od 3. 5. 2019 do 3. 6. 2019 [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [registrační značka], [příjmení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] –„ [anonymizována dvě slova]“ (výpis z [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]). 2/ V době od 26. 4. 2019 do 22. 5. 2019 (celkem 27 dnů) neměla žalovaná ohledně vozidla 1 uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne 26. 9. 2019 vyzvala žalovanou k úhradě částky 2 811 Kč sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 2 511 Kč a z nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč do 30 dnů od obdržení výzvy (výzva k úhradě ze dne 26. 9. 2019). Výzva k úhradě byla žalované odeslána dne 26. 9. 2019 a dostala se do sféry její dispozice dne 1. 10. 2019; žalovaná si tuto výzvu nepřevzala (výpis [anonymizováno] ze sledování zásilky [anonymizováno]). Žalovaná na výzvu nereagovala a ničeho neuhradila. Stejně tomu bylo v případě II. upomínky ze dne 30. 1. 2020, kterou žalobkyně vyzývala k úhradě částky 2 866 Kč, skládající se z příspěvku za výše uvedené období ve výši 2 511 Kč, z nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč a z úroku ve výši 55 Kč. Tato byla žalované odeslána dne 31. 1. 2020 a dostala se do sféry její dispozice dne 5. 2. 2020; žalovaná si tuto upomínku nepřevzala (upomínka ze dne 30. 1. 2022, výpis [anonymizováno] ze sledování [anonymizována dvě slova]) Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 21. 1. 2022, která se dostala do sféry její dispozice a vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky včetně nákladů na uplatnění příspěvku (předžalobní výzva ze dne 21. 1. 2022 včetně podacího archu z téhož dne a výpisu [anonymizováno] ze sledování zásilky [anonymizováno]). 3/ V době od 3. 5. 2019 do 3. 6. 2019 (celkem 32 dní) neměla žalovaná ohledně [anonymizována dvě slova] uzavřenou smlouvu o [anonymizována dvě slova] za újmu způsobenou uvedeným [anonymizováno] (tzv. [role v řízení] [anonymizováno]). Žalobkyně dne 3. 10. 2019 vyzvala žalovanou k úhradě částky 3 276 Kč sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 2 976 Kč a z nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč do 30 dnů od obdržení výzvy ([anonymizováno] k úhradě ze dne 3. 10. 2019). Výzva k úhradě byla žalované odeslána dne 3. 10. 2019 a doručena byla 18. 10. 2019, byť se do sféry dispozice žalované dostala již 4. 10. 2019 (výpis [anonymizováno] ze sledování zásilky [anonymizováno]). Žalovaná na výzvu nereagovala a ničeho neuhradila. Stejně tomu bylo v případě [anonymizováno] upomínky ze dne 30. 1. 2020, kterou žalobkyně vyzývala k úhradě částky 3 331 Kč skládající se z příspěvku za výše uvedené období ve výši 2 976 Kč, z nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč a z úroku ve výši 55 Kč. Tato byla žalované odeslána dne 31. 1. 2020 a dostala se do sféry její dispozice dne 5. 2. 2020; žalovaná si tuto upomínku nepřevzala (upomínka ze dne 30. 1. 2020, výpis [anonymizováno] ze sledování zásilky [anonymizováno]) Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 21. 1. 2022, která se dostala do sféry její dispozice a vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky včetně nákladů na uplatnění příspěvku (předžalobní výzva ze dne 21. 1. 2022 včetně podacího archu z téhož dne a výpisu [anonymizováno] ze sledování zásilky [anonymizováno]). 5. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále též jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“). 6. Ačkoliv byla žalovaná v rozhodné době provozovatelem a vlastníkem vozidel 1 a 2, neměla sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti (§ 1 odst. 2 písm. a/ zákona), a to a) u [anonymizována dvě slova] v období od 26. 4. 2019 do 22. 5. 2019 (celkem 27 dní) a b) u [anonymizována dvě slova] v období od 3. 5. 2019 do 3. 6. 2019 (celkem 32 dní). Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby, a to a) u [anonymizována dvě slova] ve výši 93 Kč, stanovené v § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“), a b) u [anonymizována dvě slova] ve výši 93 Kč, stanovené v § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky, vynásobené počtem dní (u vozidla 1: 27 dní, u vozidla 2: 32 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (§ 4 odst. 3 zákona), tj. a) u vozidla 1: 2 511 Kč a b) u vozidla 2: 2 976 Kč. 7. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. za každý uplatněný nárok. Žalovaná příspěvek do garančního fondu žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, řádně a včas nezaplatila a lhůta k zaplacení uplynula a) u [anonymizována dvě slova] dne 31. 10. 2019 (první nárok), b) u [anonymizována dvě slova] dne 4. 11. 2019 (druhý nárok), čímž se žalovaná dostala dle § 1968 o. z. následujícího dne do prodlení se zaplacením peněžitých dluhů a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Námitky žalované, že žalobkyně měla zaslat žalované výzvy k plnění na provozovnu žalobkyně nebo prostřednictvím datové schránky, nejsou důvodné. 9. Zaprvé, povinnost žalobkyně komunikovat s žalovanou prostřednictvím datové schránky z ničeho nevyplývá. Žalobkyně není orgánem veřejné moci podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen„ ZEÚ“), ale právnickou osobou zřízenou zákonem č. 168/1999 Sb. jako profesní organizace pojistitelů. Není tedy povinna přednostně používat datovou schránku, jako je tomu u orgánů veřejné moci (srov. § 17 ZEÚ). Jinak řečeno, žalobkyně si může vybrat, zda jako prostředek komunikace zvolí datovou schránku, nebo prostředek jiný. 10. Zadruhé, žalobkyně nebyla povinna zasílat výzvy na adresu provozovny žalované. Výzvy, upomínky i předžalobní výzvy žalobkyně odesílala na adresu sídla žalované uvedenou v obchodním rejstříku. Platí přitom, že proti tomu, kdo se dovolá sídla podnikatele zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže podnikatel namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě (§ 429 odst. 2 věta druhá o. z.; srov. i § 137 odst. 2 o. z.). Sídlo žalované je onou dispoziční sférou žalované zmiňovanou soudem výše, případné nepřebírání si zásilek na této adrese jde k její tíži. 11. Žalobkyně tedy prokázala, že žalované odeslala v zákonné lhůtě výzvy k zaplacení příspěvků; povinnost žalované platit příspěvky a náklady na mimosoudní uplatnění práva tedy nezanikla. Ze zákona nevyplývá, že by bylo nutné doručit adresátovi výzvu do vlastních rukou; postačí, že adresát nabyl objektivní příležitost se s obsahem zásilky (s výzvou) seznámit. Jinak řečeno, není nezbytné, aby si adresát zásilku skutečně převzal; pos