22 C 122/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 23. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 14 102 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná coby provozovatel níže uvedeného automobilu neměla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to konkrétně u automobilu [registrační značka], [VIN kód], za období od 10. 7. 2020 do 8. 10. 2020 a za období od 9. 10. 2020 do 13. 12. 2020. Žalobkyně požadovala rovněž částku ve výši 300 Kč za každý ze dvou nároků, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzývána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná byla v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód], s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg (výpisem z Centrálního registru vozidel). 5. K automobilu [registrační značka] neměla žalovaná v období od 10. 7. 2020 do 8. 10. 2020 (celkem po dobu 91 dní) a v období od 9. 10. 2020 do 13. 12. 2020 (celkem po dobu 66 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalované celkem 2 výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejich doručení žalované považovala 15. den po jejich odeslání (výzvami ze dne 10. 12. 2020 a 25. 3. 2021). 6. Výzva ze dne 10. 12. 2020 k úhradě příspěvku ve výši 8 126 Kč byla žalované doručena dne 25. 12. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 23. 2. 2021 (60 dnů od doručení), výzva ze dne 25. 3. 2021 k úhradě příspěvku ve výši 5 976 Kč byla žalované doručena 9. 4. 2021, splatnost příspěvku nastala dne 8. 6. 2021 (60 dnů od doručení). Žalovaná na tyto výzvy nereagovala (výzvami ze dne 10. 12. 2020 a 25. 3. 2021). Bez reakce zůstaly též předžalobní výzvy zaslané žalované právní zástupkyní žalobkyně dne 30. 6. 2021, 1. 9. 2021 (předžalobní upomínkou ze dne 30. 6. 2021 a 1. 9. 2021 spolu s podacími archy a výpisy ze sledování zásilek České pošty). Žalovaná neprokázala, že by předmětnou částku (či její část) uhradila. 7. Dle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Za porušení výše uvedené povinnosti jsou pak dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato osoba je rovněž povinná k zaplacení Kanceláři (žalobkyni) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí výše denní sazby příspěvku u nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg 86 Kč. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí 300 Kč dle § 2a téže vyhlášky. 9. Na základě výše uvedeného dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná coby vlastník/provozovatel předmětného nákladního automobilu byla povinna sjednat v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek do garančního fondu ČKP v souladu s § 4 odst. 1 zákona, přičemž jeho výše je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno. Výše denní sazby vyplývá z vyhlášky. Dále v souvislosti s tím žalobkyni vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 2a vyhlášky ve výši 2 x 300 Kč. 10. Jelikož dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení z této částky uplatněných v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 102 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 12. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně.