22 C 63/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost jí zaplatit 1 495 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu za období od 22. 2. 2020 do 15. 3. 2020, vyplývající z provozování vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z jeho provozu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód] (osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3), číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. V době od 22. 2. 2020 do 15. 3. 2020 (celkem 23 dní) nebyla k vozidlu uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne 31. 12. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů, avšak ten na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje po žalovaném příspěvek za nepojištěné období od 22. 2. 2020 do 15. 3. 2020 (tj. za 23 dní) v částce 1 495 Kč a poplatek spojený s mimosmluvním uplatněním práva ve výši 300 Kč. 5. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“). 6. Ačkoliv byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem předmětného osobního vozidla, v období od 22. 2. 2020 do 15. 3. 2020 neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby (65 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., vynásobené počtem dní (23 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do garančního fondu, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, jež se dostala do sféry jeho dispozice dne 15. 1. 2021, řádně a včas nezaplatil, čímž se dostal dne 16. 3. 2021 dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 495 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovanému k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně. 10. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.