23 C 111/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 9 786 Kč jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen:„ vozidlo“) za dobu od 6. 2. 2020 do 17. 5. 2020, neboť ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, a poplatku spojeného s uplatněním práva. Žalovaná částka v sobě zahrnuje příspěvek vypočtený denní sazbou 93 Kč x 102 dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tedy 9 486 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, i přes výzvy žalobkyně. 2. Soud si od [stát. instituce] vyžádal výpis z registru silničních vozidel ohledně vlastníka/provozovatele vozidla v období, za něž žalobkyně požaduje po žalované zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo. Z výpisu předloženého [stát. instituce] plyne, že v soudem dotazovaném období byla vlastníkem vozidla žalovaná. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili - žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila ve svém návrhu a žalovaná byla soudem vyzvána, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž k výzvě soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla výzva soudu doručena fikcí do vlastních rukou dne 9. 12. 2022 v souladu s § 46b písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. Žalovaná tak s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. 4. Na základě předložených listinných důkazů (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 23. 7. 2020 ([anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova]), informace o nepřevzetí zásilky [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova], upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 29. 10. 2020, II. upomínka o úhradu nedoplatku ze dne 10. 12. 2020 ([anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova]), vrácená zásilka [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova], výzva k zaplacení dlužné částky učiněná za žalobkyni [právnická osoba], a.s. dne 15. 3. 2022 s doručenkou do DS ze dne 15. 3. 2022, předžalobní upomínka ze dne 10. 5. 2022 s doručenkou do DS ze dne 10. 5. 2022) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla vlastníkem vozidla [registrační značka]. Žalovaná na vozidlo v době od 6. 2. 2020 do 17. 5. 2020 neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaná žalobkyni nezaplatila příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 9 486 Kč, ač byla k úhradě opakovaně vyzývána. Poprvé byla žalovaná vyzvána výzvou žalobkyně ze dne 23. 7. 2020, v níž byla vyzvána též k úhradě částky 300 Kč představující náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek, vše ve lhůtě 60 dní. Žalovaná dlužnou částku dosud neuhradila, a to ani na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 10. 5. 2022. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) je osoba povinná - vlastník nebo provozovatel vozidla, povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tedy konkrétně za dobu, po kterou bylo vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalovaná, která je vlastníkem vozidla, neměla sjednáno předmětné pojištění v období od 6. 2. 2020 do 17. 5. 2020. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. je dána k příslušnému vozidlu denní sazba 93 Kč / den (§ 2 odst. 1 písm. i) této vyhlášky). V daném případě se příspěvek vypočte 93 Kč x 102 dní, tedy činí 9 486 Kč. Dále, s odkazem na § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jež činily částku 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 23. 7. 2020 výzvu v souladu s § 4 odst. 6, 7 zákona o pojištění odpovědnosti a určila jí lhůtu 60 dní k úhradě dlužné částky. Žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradila a dostala se do prodlení. Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po uplynutí poskytnuté lhůty pro zaplacení dlužné částky. 6. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a za použití shora uvedených ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán. Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Advokátovi náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 625 Kč Náklady zastoupení sestávají z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.