28 C 128/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobci částku 49 756,32 Kč s příslušenstvím z titulu Rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] z téhož data (dále také jen„ smlouva“), na jehož základě byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 50 000 Kč. 2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost českých soudů vyplývá z čl. 7 odst. 1 písm. b) druhá odrážka, [číslo listu] [anonymizováno 5 slov] a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je právo české. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení z předložených listin vyplynulo, že dne [datum] žalobce s žalovaným uzavřeli Rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly [ulice] podmínky [právnická osoba] (Rámcovou smlouvu [číslo] Obchodními podmínkami [právnická osoba]). Dne [datum] strany zároveň uzavřely Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč. Žalobce umožnil žalovanému čerpání úvěru na účtu č. [bankovní účet] (výpisem z účtu). 5. Žalovaný byl oprávněn poskytnutý kontokorent na svém účtu průběžně čerpat až do výše 50 000 Kč a zavázal se za něj platit úroky ve výši 18,9 % tak, že úroky byly počítány denně z aktuálně vyčerpané části kontokorentu; výše RPSN dosahovala 20,64 % (dodatkem [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouvou o poskytnutí kontokorentu, Předsmluvním formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný čerpal kontokorent do výše 50 000 Kč dne [datum] (mimořádným výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet]). 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný se splácením dostal do prodlení, žalobce mu kontokorent zablokoval a ke dni [datum] ho prohlásil za okamžitě splatný ([příjmení], mimořádným výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet], zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu). Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 49 756,32 Kč a kapitalizovaných úroků za období od [datum] do [datum] ve výši 2 370,31 Kč (mimořádným výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet]). Tento dluh žalovaný neuhradil. Bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že k úhradě došlo. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). 9. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému možnost čerpat finanční prostředky až do sjednaného limitu ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci za poskytnutí finančních prostředků úrok ve výši 18,9 % ročně z dlužné jistiny společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu. Žalobce vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Dle soudu žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak mu ukládá § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud zohlednil, že v řešeném případě se jednalo o kontokorentní úvěr s relativně nízkým úvěrovým rámcem, který z podstaty věci vyžaduje rychlé a pružné sjednání. Z toho důvodu soud shledal jako dostačující, pokud žalobce provedl lustraci žalovaného v příslušných registrech a neprovedl rozsáhlejší šetření stran jeho příjmů a výdajů. Rovněž úroková sazba ve výši 18,9 % ročně a RPSN ve výši 20,64 % byly stanoveny přiměřeným způsobem. Smlouva o spotřebitelském úvěru tedy byla uzavřena platně a žalovaný byl povinen v souladu s jejím ujednáním vrátit žalobci čerpané finanční prostředky spolu se smluvním úrokem a souvisejícími poplatky. 14. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením úvěru a dlužnou částku neuhradil navzdory zaslaným upomínkám. Žalobce proto využil svého práva a prohlásil úvěr za okamžitě splatný ke dni [datum]. Žalobce doložil, že ke dni podání žaloby činila dlužná jistina 49 756,32 Kč a kapitalizované úroky 2 370,31 Kč. Ode dne následujícího má žalobce nárok na úhradu smluvního úroku z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 991 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 991 Kč. 16. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.