28 C 321/2021-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 13. 9. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení 8 295 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva na poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě účastníci uzavřeli dodatek, kterým se žalovaný zavázal dodržovat stanovené podmínky (závazek na trvání vztahu v délce 24 měsíců, povinnost řádně využívat službu a platit za ni) za což žalovaný obdržel slevu na odebrané zařízení. Pro případ porušení podmínek se žalovaný zavázal doplatit cenu odpovídající vyčerpané slevě. Žalovaný odebral zařízení [anonymizována tři slova] dne 18. 10. 2018 v hodnotě 8 790 Kč. Uhradil částku ve výši 495 Kč s tím, že zbývající část kupní ceny byla vázána na rozvazovací podmínku. Žalovaný řádně neuhradil vyúčtování za období od 1. 12. 2019 do 29. 2. 2019, v důsledku čehož došlo k naplnění rozvazovací podmínky a žalobkyně byla oprávněna žalovanému doúčtovat zbývající část kupní ceny ve výši poskytnuté slevy, což také učinila fakturou [číslo] na částku 8 295 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dodatek k tel. číslu [tel. číslo], na jehož základě se žalovaný zavázal mimo jiné řádně a včas platit vystavená vyúčtování za služby. Současně s tím byl žalovaný oprávněn čerpat slevu při nákupu hardware, přičemž kupní cena každého kusu hardware po slevě činí vždy minimálně 1 Kč vč. DPH. Tento nárok byl podmíněný tím, že se žalovaný nedostane do prodlení s plněním jakýchkoli svých závazků vůči žalobkyni po souvislou dobu delší než 30 dnů. Pro případ, že by žalovaný porušil jakýkoli předpoklad trvání nároku na slevu ze zařízení, byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení částky odpovídající skutečně vyčerpané slevě, o kterou byla snížena cena hardware při nákupu žalovaným oproti jeho základní standardní ceně (Dodatkem ke smlouvě č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 18. 10. 2018; Pravidly marketingové akce). Žalovaný uhradil za zařízení částku 495 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že Zařízení převzal (dodacím listem ze dne 18. 10. 2018). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou vyúčtování za období od 1. 12. 2019 do 29. 2. 2020 a to déle než 30 dnů, na což byl žalobkyní upozorněn (Vyúčtováním [číslo] splatné dne 23. 1. 2020; Vyúčtováním [číslo] splatné dne 24. 2. 2020; Vyúčtováním [číslo] splatné dne 23. 3. 2020; Upomínkou ze dne 16. 11. 2020). Z důvodu porušení podmínek marketingové akce žalobkyně žalovanému účtovala cenu za Zařízení ve výši poskytnuté slevy v celkové výši 8 295 Kč (Vrubopisem – opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne 12. 10. 2020 na částku 8 295 Kč, splatné dne 26. 10. 2020). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky (Předžalobní upomínkou ze dne 12. 8. 2021 vč. Dodejky). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 6. Po právní stránce soud posoudil spor dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), když mezi účastníky řízení byla uzavřena kupní smlouva dne 23. 10. 2018, a to v rámci smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Z důvodu porušení smluvních podmínek, byl následně žalovaný povinen zaplatit zbývající část kupní ceny odpovídající poskytnuté slevě. Ohledně příslušenství bylo rozhodnuto dle ust. § 1968 a § 1970 o.z., a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění (s tím, že počátek prodlení byl stanoven ode dne následujícího po splatnosti posledního dlužného vyúčtování tak, jak požadovala žalobkyně.) 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky. Co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč soud žalobu zamítnul, neboť o této částce rozhodl v rámci nákladů řízení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 o.z. také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (tj. dnem následujícím po splatnosti posledního vyúčtování). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a žalobkyni byl dále přiznán nárok na paušální náhradu dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč, a to za 2 úkony po 100 Kč (předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle § 1 odst. 3 vyhlášky ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky. 8. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.