34 C 237/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 13. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 298 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že strany uzavřely [anonymizováno] smlouvu [číslo] s počátkem [anonymizováno] ke dni 25. 10. 2019, a to za účelem sjednání [anonymizováno] produktu [anonymizováno] majetku podnikatelů. V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné. Pro [anonymizováno] období 1 rok bylo stanoveno [anonymizováno] na částku 3 298 Kč s roční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 25. 10. 2020. Za období od 25. 10. 2020 do 25. 2. 2021 činí dlužné [anonymizováno] částku ve výši 3 298 Kč. [anonymizováno] nebylo zaplaceno ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci dne 24. 10. 2019 platně uzavřeli smlouvu [číslo] kterou bylo sjednáno [anonymizována dvě slova] a právnických osob. Datum počátku [anonymizováno] bylo sjednáno na den 25. 10. 2019. Pro [anonymizováno] období 1 rok bylo stanoveno pojistné na částku 3 298 Kč s roční splatností (smlouvou [číslo] ze dne 24. 10. 2019). Žalovaný neuhradil [anonymizováno] splatné dne 25. 10. 2020 (upomínkou dlužného pojistného). Žalovaný na [anonymizováno] za období od 25. 10. 2020 do 25. 2. 2021 (kdy došlo k zániku [anonymizováno] smlouvy) ničeho neuhradil, přičemž dlužná částka činí 3 298 Kč (informací o zániku [anonymizováno] smlouvy). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínkou ze dne 10. 12. 2021 s potvrzením o odeslání) a žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatila. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Žalovaný nezaplatil žalobkyni [anonymizováno] za stanovené [anonymizováno] období, kdy byla plně kryta rizika žalovaného z [anonymizováno], porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat [anonymizováno] za dobu do zániku [anonymizováno] smlouvy. Žalovaný [anonymizováno] nezaplatil, tudíž se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného [anonymizováno] i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 298 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud dále přiznal žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se jedná o vzájemný závazek podnikatelů. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.