34 C 30/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 19. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 177 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že strany uzavřely dne 25. 9. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu [anonymizováno] životní pojištění. V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 1 600 Kč s měsíční splatností, počátek pojištění byl sjednán ke dni 1. 10. 2020. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 11. 2020. Předmětná pojistná smlouva byla následně ukončena ke dni 1. 4. 2021, důvodem byl zánik pro neplacení pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 1. 11. 2020 do 1. 4. 2021. Žalobkyně tak požaduje úhradu dluhu ve výši 6 177 Kč, kdy součástí žalované částky je vedle dlužného pojistného rovněž poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy a poplatek za vymáhání. Žalobkyně dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši, který však kapitalizovala, když žalobkyně tento úrok nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby (žalobkyně tedy uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, a to za období od 10. 5. 2021 do 19. 11. 2021, tj. celkem částku 271 Kč). Pojistné nebylo zaplaceno ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci dne 25. 9. 2020 platně uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] kterou bylo sjednáno [anonymizováno] životní pojištění. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 1. 10. 2020. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 600 Kč měsíčně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 11. 2020. Žalovaný na pojistném za období od 1. 11. 2020 do 1. 4. 2021 (kdy došlo k zániku pojistné smlouvy) ničeho neuhradil, přičemž dlužná částka činí 6 177 Kč a skládá se z dlužného pojistného ve výši 5 527 Kč, poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč a poplatku za vymáhání ve výši 300 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky a žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné za stanovené pojistné období, kdy byla plně kryta rizika žalovaného z pojištění, porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat pojistné za dobu do zániku pojistné smlouvy. Žalovaný pojistné nezaplatil, tudíž se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojištění i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 177 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.