34 C 318/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 18. 3. 2021 smlouvu o poskytnutí [anonymizováno] úvěru [číslo]. Žalovaný byl v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněn čerpat [anonymizováno] úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaný se uzavřením smlouvy zavázal takto poskytnutý [anonymizováno] úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,76 % z výše uvěrového rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a tedy poskytnutí [anonymizováno] úvěru, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 57 996 Kč. Žalovaný celkem za poskytnutý úvěr uhradil částku 13 662 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného ve smlouvě, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 17. 3. 2022. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 17. 3. 2022. Jelikož žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 55 590,11 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 53 690,11 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 9 522,50 Kč, úroku 8,5 % ročně z částky 53 690,11 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 467,42 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 55 590,11 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 18. 3. 2021 úvěrovou smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, který byl sjednán ve výši 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,76 % z výše uvěrového rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci (úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne 18. 3. 2021). [anonymizováno] byla stanovena na 31,73 % (úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne 18. 3. 2021). V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 57 996 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného ve smlouvě, resp. v úvěrových podmínkách, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 17. 3. 2022 (výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru ve lhůtě 14 dnů dopisem ze dne 17. 3. 2022 (výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 17. 3. 2022 s poštovním podacím archem ze dne 17. 3. 2022). Žalovaný celkem za poskytnutý úvěr uhradil částku 13 662 Kč, z toho na jistinu 4 305,89 Kč, na úrok za hotovostní transakce 136,91 Kč a na úrok 9 219,20 Kč (výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně požaduje částku 55 590,11 Kč, z níž 53 690,11 Kč činí jistinu, 400 Kč činí náklady na vymáhání a 1 500 Kč činí smluvní pokutu (výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 13. 4. 2022 předžalobní výzvu (předžalobní výzvou k plnění ze dne 12. 4. 2022 s poštovním podacím archem ze dne 13. 4. 2022), žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o [anonymizováno] úvěru (dále též jen„ zákon“). Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 122 odst. 1 písm. a) věty před středníkem zákona, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o [anonymizováno] úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o [anonymizováno] úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o [anonymizováno] úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku uvěrového rámce sjednaného ve výši 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Žalovaný dlužnou částku nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně úvěrovou smlouvu v souladu s čl. 6 1. Úvěrových podmínek ukončila, a tím došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky ke dni 17. 3. 2022. Dlužná částka k tomuto datu dosahovala 55 590,11 Kč, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil více, než tvrdí žalobkyně. Soud proto žalobkyni výrokem I. tuto částku přiznal spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 522,50 Kč, s úrokem 8,5 % ročně z částky 53 690,11 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 467,42 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 55 590,11 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 416,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 224 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 55 590,11 Kč sestávající z částky 3 340 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a z částky 1 670 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 250 Kč ve výši 1 942,50 Kč. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.