35 C 4/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč a jedná se tak o bagatelní spor, soud se dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř. omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 3. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí představující dlužné [anonymizováno] poplatky za období od září roku 2019 do prosince roku 2020. 4. Na základě zjištění učiněných z přiložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná byla žalobkyní (Výzvou k přihlášení poplatníka [anonymizováno] ze dne 26. 6. 2018) vyzvána k přihlášení se do evidence poplatníků či k zaslání písemného čestného prohlášení o tom, že není vlastníkem ani uživatelem [anonymizováno] přijímače nebo že [anonymizováno] poplatky hradí na jiné adrese. Jelikož tak žalovaná neučinila, byla marným uplynutím 30 denní lhůty od doručení výzvy žalobkyní do evidence zařazena, a to od ledna roku 2019. První poplatek byl žalobkyní předepsán za únor 2019. V období od září 2019 do prosince 2020 žalovaná [anonymizováno] poplatky neplatila. Součet nezaplacených poplatků za toto období činí 2 160 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po výzvě. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná se považuje za poplatníka ve smyslu ust. § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, s povinností platit poplatky podle § 7 tohoto zákona, a to na základě marného uplynutí lhůty k zaslání písemného prohlášení. Vzhledem k tomu, že žalovaná tento poplatek v žalovaném období neplatila ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, má žalobkyně podle § 10 tohoto zákona právo domáhat se svého nároku u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného [anonymizováno] žalobě vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., které činí podle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., částku 100 Kč za každý ze dvou úkonů učiněných ve věci do podání návrhu na zahájení řízení včetně (výzva k plnění, návrh ve věci samé). Náklady za právní zastoupení nebyly žalobkyni přiznány, neboť je soud nepovažuje za účelně vynaložené. Soud vychází z toho, že žalobkyně sama spravuje agendu televizních poplatků, má své právní oddělení a je tak nepochybně personálně i technicky vybavena k uplatňování nároků spojených s poplatkovou povinností držitelů televizních přijímačů, včetně uplatnění těchto nároků v soudním řízení (viz nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 3768/14).