46 C 288/2022-53 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 1 377 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené [anonymizováno] ve výši 918 Kč z [anonymizována dvě slova] [číslo] neuhrazené [anonymizováno] ve výši 459 Kč z [anonymizována dvě slova] [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z [anonymizována dvě slova] [číslo] soud zjistil, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 14. 9. 2017 [anonymizováno] smlouvu, jejímž předmětem bylo [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] vzniklo ke dni 15. 9. 2017. V [anonymizováno] smlouvě se žalovaný zavázal hradit pravidelné měsíční splátky, a to ročně, vždy k datu splatnosti. Jako potvrzení pojistné smlouvy byla žalovanému vydána pojistka v souladu s ust. § 2775 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kde byl podrobně specifikován pojistník, pojištěný, pojistná nebezpečí, doplňková pojištění a celkové lhůtní pojistné. Z upomínky ze dne 14. 10. 2020 vyplývá, že žalovanému vznikl na pojistném dluh, žalobce jej proto vyzval k úhradě dlužného pojistného s tím, že v případě, že nebude uhrazeno do 8. 12. 2020, pojištění zanikne. Z oznámení o zániku [anonymizována dvě slova] ze dne 8. 1. 2021 je patrno, že [anonymizována dvě slova] ke dni 8. 12. 2020 zanikla pro neplacení pojistného, přičemž žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 918 Kč do dne zániku pojištění. Z [anonymizována dvě slova] [číslo] soud zjistil, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 1. 8. 2017 [anonymizována dvě slova], jejímž předmětem bylo pojištění majetku. [anonymizováno] vzniklo ke dni 2. 8.2017. V [anonymizována dvě slova] se žalovaný zavázal hradit pravidelné měsíční splátky, a to pololetně, vždy k datu splatnosti. Jako potvrzení pojistné smlouvy byla žalovanému vydána pojistka v souladu s ust. § 2775 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kde byl podrobně specifikován pojistník, pojištěný, pojistná nebezpečí, doplňková pojištění a celkové lhůtní pojistné. Z upomínky ze dne 2. 3. 2020 vyplývá, že žalovanému vznikl na pojistném dluh, žalobce jej proto vyzval k úhradě dlužného pojistného s tím, že v případě, že nebude uhrazeno do 27. 4. 2020, pojištění zanikne. Z oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne 10. 6. 2020 je patrno, že pojistná smlouva ke dni 27. 4. 2020 zanikla pro neplacení pojistného, přičemž žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 459 Kč do dne zániku [anonymizováno]. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením [anonymizována dvě slova], kdy žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z uzavřené [anonymizována dvě slova], když na pojistném řádně a včas neplnil, ačkoliv byl pojistně kryt. Žalovaný byl v průběhu řízení pasivní, neprokázal, že by tuto svou smluvně převzatou povinnost plnil, nedoložil ani netvrdil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Nárok žalobce je proto dán v souladu s ust. § [číslo] ve spojení s § 2782 odst. 1 občanského zákoníku. Nárok na úhradu úroku z prodlení pak vychází z ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na to, že soud je vázán návrhem žalobkyně, byl z částky 918 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení přiznán úrok v požadované výši 8,25%, přestože je nižší, než výše zákonná. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 377 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.