5 C 180/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 239,49 Kč. Žaloba byla odůvodněna zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikaci dne 21. 5. 2010 smlouvu [číslo] na jejímž základě žalobkyně zapůjčila žalované přijímající zařízení. Jednalo se o zařízení: Gateway [anonymizována čtyři slova]. Převzetí žalovaný stvrdil na zakázkovém listu. Z důvodu výpovědi žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně smluvní vztah ukončila ke dni 14. 7. 2019. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nevrátil zapůjčené zařízení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Rovněž žalobkyně požaduje poplatky za pronájem zapůjčeného zařízení. Žalovaný nehradil včas vystavená vyúčtování, konkrétně [číslo] splatné dne 20. 5. 2019, v tomto řízení nárokováno 98,99 Kč, [číslo] splatné dne 20. 6. 2019 v tomto řízení nárokováno 98,99 Kč, [číslo] splatné dne 20. 7. 2019, v tomto řízení nárokováno 98,99 Kč, [číslo] splatné dne 20. 8. 2019, v tomto řízení nárokováno - 57,48 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státní příslušníkem Slovenska s bydlištěm na Slovensku, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 7 písm. b) Nařízení EU [číslo] dle místa plnění. 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnice s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Soud vzal za prokázané, dne 21 5. 2010 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] Česká republika (smlouvou [číslo]). Dále má soud za prokázané, že žalovanému bylo poskytnuto zařízení, a to [anonymizováno 5 slov] (zakázkovým listem). Na základě výpovědi žalovaného byla smlouva ukončena ke dni 14. 7. 2019 (výpovědí ze dne 14. 7. 2019). Ze smlouvy ve spojení s Všeobecnými podmínkami bylo zjištěno, že žalovaný byl na vlastní náklady povinen doplňková zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení smlouvy, přičemž pro případ porušení této povinnosti byla sjednána jednorázová smluvní pokuta za každé nevrácené zařízení ve výši 5 000 Kč (smlouvou, všeobecnými obchodními podmínkami). Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl žalobkyni povinna hradit nájem za pronajatá zařízení (fakturami). Žalovaný byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dlužných částek (předžalobní upomínkou). 6. Po právní stránce soud posoudil shora zjištěný skutkový stav následovně. Účastníci uzavřeli innominátní smlouvu dle ust. § 262 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. z.“), což vyplývá ze záhlaví smlouvy, byť žalovaný je v postavení spotřebitele a smlouvu uzavřel jako fyzická osoba, a dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalovaný podpisem smlouvy souhlasil s obsahem všeobecných podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy souhlasil s obsahem všeobecných podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. Smluvní pokutu soud posoudil dle § 544 obch. Z., který stanoví, že sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. 7. Žalovaný podpisem smlouvy souhlasil s obsahem všeobecných podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy. Smlouva o poskytování služeb obsahuje v části před podpisy prohlášení, mj. o tom, že se žalovaný zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajímateli zařízení včas a v pořádku. Žalovaný netvrdil a ani neprokazoval zaplacení uplatněné částky, ani vrácení uvedeného zařízení, rovněž nenavrhl snížení pokuty. Ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu dle čl. 3 odst. 8 soud shledal v souladu s citovaným hmotným právem. Protože soud uzavřel, že žalovaný řádně a včas nevrátil zařízení v žalobě označené, a ani na výzvu k zaplacení smluvní pokuty nereagoval, vyhověl návrhu na zaplacení smluvní pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Dále soud shledal, že v rámci předmětné innominátní smlouvy byl upraven nájem věcí movitých s tím, že žalovaný nájemné řádně a včas nehradil. Nárok žalobkyně na úhradu sjednaných částek nájmu za období, kdy byla zařízení prokazatelně v držení žalovaného, je po právu, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 239,49 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 10. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle Položky 2. bodu 1 písm. b) zákona [číslo] Sb, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zSOP“) ve výši 400 Kč a elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud pokračoval v řízení. Soud tedy ve výroku III. vyzval žalobkyni, aby doplatila soudní poplatek ve výši 600 Kč dle položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků zSOP ve lhůtě určené dle § 7 odst. 1 zSOP.