59 C 156/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne [datum], domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení dlužného pojistného za pojištění vozidla za období od [datum] do [datum] na základě pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění dne [datum]. Pojistné bylo splatné čtvrtletně ve výši 4 360 Kč Smlouva byla ukončena ke dni [datum] pro neplacení pojistného. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil, přestože byl k její úhradě vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, a vyzval usnesením žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 4. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dne uložením na poště, dne [datum]. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval. Žalobkyně v podané žalobě výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. se odůvodnění tohoto rozsudku omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Z předložených listinných důkazů (pojistná smlouva [číslo] pojistné podmínky pojištění vozidel [číslo], pojistka k pojistné smlouvě [číslo] přehled plateb pojistné smlouvy [číslo] oznámení o ukončení pojištění ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího archu) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 7. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno], [příjmení]: [anonymizováno] a havarijního pojištění [anonymizováno], s počátkem pojištění dne [datum]. Sjednané pojistné bylo splatné čtvrtletně ve výši 4 360 Kč. Žalovaný nezaplatil předepsané pojistné za období od [datum] do [datum], jež bylo splatné dne [datum], ačkoliv byl o jeho zaplacení upomenut upozorněním na neuhrazené pojistné ze dne [datum], v němž byl zároveň upozorněn, že pojištění zanikne [datum]. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum]. Dlužné pojistné ke dni zániku smlouvy činilo 4 360 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného. 8. Žaloba je důvodná. 9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem cizího státu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy mezi [anonymizována dvě slova] a [země] o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí [číslo] Sb. m. s. má pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. V tomto případě soud dospěl k závěru, že je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má pobyt na území ČR. Rozhodným ve věci je pak podle čl. 48 odst. 2 výše uvedené smlouvy právo české. 10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v platném znění. Pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. a § 2804 o. z. dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce k zaplacení pojistného, nejméně však po lhůtě 1 měsíce, a to dnem [datum], pro neplacení pojistného. Žalobkyně má proto právo dle § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., jakož i dle § 2782 odst. 1 o. z. na příslušnou část pojistného ve výši 4 360 Kč. 11. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil a dnem následujícím po splatnosti dlužné částky se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 360 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést z odměny za zastupování a z náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.