59 C 323/2021-40 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 771,64 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb za dodávky [anonymizována dvě slova], které byly žalovanému vyúčtovány za období od 3. 11. 2020 do 5. 1. 2021 na základě faktury [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem [země]. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi [anonymizováno] republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]). 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). 5. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Na základě smlouvy o sdružených službách [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] [číslo] ze dne 29. 9. 2015 žalovaný přebral závazek se smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru [anonymizována dvě slova] pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [obec]. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému zemní plyn, a na druhé straně závazek žalovaného odebírat a platit za služby spojené s dodávkou [anonymizována dvě slova] stanovenou cenu za podmínek stanovených ve smlouvě (měsíční zálohy ve sjednané ceně 1 000 Kč). Žalobkyně žalovanému vyfakturovala cenu za odebraný [anonymizována dvě slova] za období od 3. 11. 2020 do 5. 1. 2021 fakturou [číslo] ze dne 18. 2. 2021, splatnou dne 11. 3. 2021, částku 6 771,64 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice. 6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 7. Soud věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“). 8. Mezi účastníky řízení vznikl platně závazek plynoucí ze smlouvy o sdružených dodávkách [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 72 odst. 1 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávek [anonymizována dvě slova], k čemuž se převzetím závazku ze zmíněné smlouvy zavázal. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení ceny za dodaný zemní plyn ve výši 6 771,64 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, žalobkyně má právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti stanovené na konečné faktuře. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o řízení zahájené návrhem na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 771,64 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (vč. návrhu ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.