7 C 195/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 366 280 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním bytu [číslo] v budově č.p [číslo] na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] v období od prosince 2018 až srpen 2021 bez platné smlouvy, žalobkyně dále požaduje i nedoplatek vyúčtování služeb za období roku 2018 a roku 2019 [číslo]. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z nájemní smlouvy dne 28. 11. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu na nájem bytu [číslo] v budově č.p [číslo] na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] na dobu určitou do 30. 11. 2018 bez prodloužení, přičemž nájemné činilo částku 8 876 Kč. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Za období po skončení nájemní smlouvy náleží žalobkyni podle ustanovení § 2991 o.z. částka odpovídající bezdůvodnému obohacení, které na straně žalované vzniklo tím, že užívala předmětný byt bez právního důvodu. Protože z povahy věci vyplývá, že bezdůvodné obohacení nelze vydat, náleží žalobkyni peněžitá náhrada. Při stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení vycházel soud z částky, kterou si účastníci sjednali v původní smlouvě, kterou proto lze považovat za obvyklou v daném místě a čase. Z přiznané částky bezdůvodného obohacení mohly být přiznány úroky z prodlení podle § 1970 o.z. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 652 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.