7 C 25/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 667,92 Kč s příslušenstvím. Toto odůvodnila tím, že žalovaná v období od 23. 8. 2019 do 22. 12. 2019 na základě smlouvy ze dne 2. 6. 2016 a za období od 1. 3. 2020 do 30. 4. 2020 na základě smlouvy ze dne 10. 3. 2020 užívala služby poskytované žalobkyní, avšak za tyto nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci (na základě předložených listinných důkazů) dospěl k závěru, že žalobkyně poskytovala žalované služby elektronických komunikací ([anonymizována dvě slova]). K zaplacení poskytnutých služeb elektronických komunikací byly žalované vystaveny faktury [číslo] tyto však ani po zaslaných upomínkách nezaplatila. Celková dlužná částka za tyto faktury činí 3 667,92 Kč. Správnost a důvodnost fakturace těchto služeb nebyla v řízení jakkoliv zpochybněna. Dluh nebyl splacen ani po zaslání předžalobní upomínky. 5. Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z) a § 64 a násl. zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Pokud žalovaná dlužnou částku nezaplatila, dostala se následující den do prodlení se zaplacením ve smyslu § 1968 o.z. Podle § 1970 o.z. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Soud žalobkyni přiznal také náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1, věta prvá o.s.ř.