8 C 289/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 26. 4. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 8 856 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] (ze dne 18. 6. 2020, platnou a účinnou ve znění ze dne 18. 6. 2020), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy společnost [právnická osoba], poskytla žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 7 380 Kč s příslušenstvím do 19. 7. 2020. Žalovaná však porušila své povinnosti vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, když sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 10. 12. 2021 postoupena na žalobkyni, přičemž tato změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 16. 12. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 10 392 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 6 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 380 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 862 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho a na poslední (předžalobní) upomínku před podáním žaloby nereagovala. Pokud jde o smluvní pokutu, po revizním přepočtu žalobkyně požaduje po žalované smluvní pokutu ve výši 2 862 Kč, počítanou ode dne následujícího po splatnosti půjčky, tj. 20. 7. 2020 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 6 000 Kč do 8. 11. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 18. 6. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 6 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 7 380 Kč s příslušenstvím do 19. 7. 2020. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplatila. Pohledávka z výše uvedené smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávky s účinností od 10. 12. 2021 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem. Žalovaná dluh nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky. Dluh se skládá z nesplacené jistiny ve výši 6 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 380 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 862 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč a z příslušenství. 5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud přiznal žalobkyni smluvní pokutu, kdy podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Žalovaná, která dlužnou částku ve sjednané době nezaplatila, se dostala do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné sumy i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 856 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 věta 1. o.s.ř. a dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.