8 C 306/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 9. 2022 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 82 938,99 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu rámcové kupní smlouvy [číslo] ze dne 14. 7. 2020, kterou uzavřela žalobkyně s žalovaným 1. Zápisem z jednání ze dne 9. 5. 2022 žalovaný 1. uznal svůj závazek vůči žalobkyni v celkové výši 82 938,99 Kč, který vznikl odebráním a neuhrazením stavebního materiálu nebo služeb, jako pravý co do důvodu a výše. Žalovaný 1. svým podpisem potvrdil, že specifikace závazku v podobě soupisu dlužných faktur ve všech hodnotách plně souhlasí s originálními dokumenty, které žalovaný 1. obdržel před jejich splatností. Dále v zápise z jednání ze dne 9. 5. 2022 žalovaný 2. přistoupil k celému dluhu ve výši 82 938,99 Kč, uznal ho co do jeho důvodu i výše a zavázal se tak uhradit veškeré závazky žalovaného 1. vzniklé odebráním a neuhrazením stavebního materiálu a služeb od žalobkyně. Z dluhu nebylo ničeho uhrazeno. Celková dlužná jistina tak činí 82 938,99 Kč s příslušenstvím, které činí úrok z prodlení, jenž byl do 7. 6. 2022 kapitalizován na částku 3 067 Kč a fakturován penalizační fakturou. Dluh žalovaní žalobkyni do podání žaloby neuhradili. Žalobkyně požaduje rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 3. Při jednání konaném dne 5. 12. 2022 žalovaný 2. uznal dluh co do důvodu a výše za žalovaného 1., avšak nikoliv za sebe jako fyzickou osobu a namítal zpronevěření prostředků ze strany svého zaměstnance. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním. Mezi účastníky byla uzavřena rámcová kupní smlouva [číslo] ze dne 14. 7. 2020 (rámcová kupní smlouva [číslo] údaje o subjektech DPH, výpisy z obchodního rejstříku, faktura [číslo]). Dne 9. 5. 2022 žalovaný 1. uznal svůj závazek vůči žalobkyni v celkové výši 82 938,99 Kč z neodebraného a neuhrazeného stavebního materiálu nebo služeb, jako pravý co do důvodu a výše; žalovaný 2. přistoupil k celému dluhu a uznal tento dluh co do jeho důvodu i výše a zavázal se tak uhradit veškeré závazky žalovaného 1. vzniklé odebráním a neuhrazením stavebního materiálu a služeb od žalobkyně (dohoda o úhradě dluhu). Dluh však zůstal neuhrazen, a to i po zaslání předžalobní upomínky (upomínka, doklad o odeslání, výzva k úhradě dlužné částky s dodejkou). Žalobkyně uplatňuje rovněž příslušenství, které do 7. 6. 2022 vyúčtovala penalizační fakturou (penalizační faktura). 6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Žalovaný 1. uzavřel s žalobkyní kupní smlouvu dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), na jejímž základě se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalovaný 1. uznal svůj dluh. Dle ustanovení § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení (§ 2053 in fine) má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Žalovaný 2. přistoupil k dluhu. Dle ustanovení § 1892 o.z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. Dle ustanovení § 1872 odst. 1 o.z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. 7. Soud důvodné žalobě vyhověl, neboť žalobkyně svůj nárok řádně zargumentovala a doložila, přičemž o něm soud nemá žádné pochybnosti. Kdo jednal za žalovanou 1. při dílčích objednávkách (rámcová kupní smlouva podepsána [celé jméno žalovaného]), není rozhodné, za situace, kdy [celé jméno žalovaného] (žalovaný 2.) jakožto jednatel žalovaného 1. uznal dluh za žalovaného 1. a přistoupil k dluhu a uznal dluh i za svou osobu. 8. Vzhledem k tomu, že ani jeden z žalovaných nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octli se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud také žalobkyni přiznal náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 280,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 147 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 938,99 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 12. 2022 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 160 Kč ve výši 2 973,60 Kč. 10. Lhůty k plnění byly stanoveny v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 věta 1. o.s.ř. a dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaných k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.