8 C 308/2021-35 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se domáhal podanou žalobou zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím neboť žalobce uzavřel s žalovanou dne 06.11.2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla poskytnuta žalované zápůjčka v celkové výši 400.000 Kč byla v souladu s čl. 2 odst. 2.2 Smlouvy o zápůjčce úročena smluvním úrokem ve výši 10 % p.a. ze zapůjčené a doposud nevrácené jistiny. Splatnost smluvního úroku byla sjednána vždy k [číslo] příslušného roku na bankovní účet žalobce jakožto zapůjčitele, a to v částkách uvedených ve plátkovém kalendáři, který tvoří nedílnou součást Smlouvy o zápůjčce jako její příloha [číslo]. Dne 18.06.2020 byla ve prospěch bankovního účtu částka ve výši 5.917,80 Kč Tato částka odpovídá první splátce smluvních úroků dle splátkového kalendáře. Dne 15.02.2021 byla Žalovaná vyzvána k vrácení Zápůjčky včetně sjednaných smluvních úroků na bankovní účet Žalobce č. [bankovní účet], a to prostřednictvím Oznámení jí doručeného dne 05.03.2021. V souladu s čl. 1 odst. 1.4. Smlouvy o zápůjčce byla Žalované poskytnuta lhůta 30 kalendářních dnů, ve které měla zápůjčku vrátit. Poskytnutá lhůta dne 04.04.2021 marně uplynula; vyjma výše uvedené první splátky smluvního úroku dle splátkového kalendáře ve výši 5.917,80 Kč nebyl dluh uhrazen. Žalovaná, která se k jednání dostavila uznala dluh co do důvodu a výše při ústním jednání 2.2.2022. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Vzhledem k tomu, že žalovaná uznala uplatněný nárok žalobce v základu i co do jeho výše, soud rozhodl podle § 153a odst. 1 o.s.ř. rozsudkem pro uznání. Protože žalobce navrhl vynesení rozsudku pro uznání pouze v části jistiny vynesl soud rozsudek pro uznání pouze částečný. Ohledně příslušenství po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Jedná se o nárok smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný, který dlužnou částku ve sjednané době nezaplatil, se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle dlužné sumy i zaplacení úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57 026 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 400 000 Kč sestávající z částky 9 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 600 Kč ve výši 6 426 Kč. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160odst.1 věta 1. o.s.ř. a dle ust. § 149 odst 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobce.