8 C 389/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15 750 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 29. 3. 2017 s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru ve výši 26 550 Kč (skládající se z půjčené částky 15 000 Kč a kapitalizovaného úroku 11 550 Kč), podle které měl žalovaný splácet týdně 443 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy, každá další vždy do sedmého dne od předchozí splátky. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění, se stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie žalovaný splácel nepravidelně (dosud uhrazenou částku ve výši 10 800 Kč). Splatnost pohledávky dle žalobkyně nastala ke dni 23. 5. 2018 a datum prodlení ke dni 24. 5. 2018. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dne 9. 3. 2022 bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta žalobkyní částka ve výši 15 000 Kč (celkem měl žalovaný platit 26 550 Kč /+ 11 550 Kč činil souhrnný poplatek /), kterou měl splatit v 60 týdenních splátkách po 442,50 Kč, první splátka měla být splatná dne 6. 4. 2017 Součástí smlouvy byly též smluvní podmínky žalobkyně a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde byly vysvětleny údaje o platnosti úvěru a žalobkyně též zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak je patrno z evidenční karty klienta. 6. Z předžalobní upomínky je patrno, že žalobce požadoval po žalovaném zaplacení dlužné částky s tím, že v opačném případě bude věc řešena soudní cestou. 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 29. 3. 2017 smlouvu o úvěru, kterou žalovanému poskytla částku ve výši 15 000 Kč, kterou měl splatit v 60 týdenních splátkách po 442,50 Kč, přičemž první splátka měla být splatná dne 6. 4. 2017. Žalovaný měl těmito splátkami jistinu splatit spolu s poplatkem za hotovostní inkaso úvěru ve výši souhrnný poplatek 11 550 Kč, celková splatná částka tak činila 26 550 Kč, přičemž součástí smlouvy byly též smluvní podmínky žalobkyně a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde byly vysvětleny údaje o splatnosti úvěru a žalobkyně též zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný dlužnou částku ve výši 15 750 Kč neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. 8. Dle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: V řízení bylo prokázáno, že strany uzavřely úvěrovou smlouvu dle § 2395 odst. 1 o. z. splňující veškeré zákonné náležitosti. Žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, v níž žalovanému poskytla dodatečnou lhůtu k plnění. Žalovaný toto neučinil, čímž se dle § 1970 odst. 1 o. z. dostal do prodlení co do zbývající částky, nárok žalobkyně je tak důvodný. Žalobkyně požadovala rovněž úrok z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti, a jelikož se žalovaný ocitl s úhradou dlužné částky v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., byl žalobkyni soudem v souladu s § 1970 o. z., přiznán zákonný úrok z prodlení od žalobkyní požadovaného dne, a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč. 12. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1, věta prvá o.s.ř.