9 C 359/2021-94 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se žalobou podanou dne 4.11.2021 domáhal po žalované zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 1.7.2021 do zaplacení jakožto plnění z bezdůvodného obohacení. Tvrdil, že v souladu s rozsudkem Městského soudu v Praze [číslo jednací] ze dne 16.10.2019 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 25.08.2020 vyplatil žalované ve splátce dne 30. 09. 2020 ve výši [částka] a dne 1. 10. 2020 ve výši [částka] celkem [částka] jako doplatek na vypořádací podíl z družstva jejího zemřelého manžela, pana [jméno] [příjmení] [částka] z vyplacené částky představovalo jistinu dluhu. Vypořádací podíl podléhal 15% dani z příjmu fyzických osob. Žalobce za žalovanou v souladu se zákonem jako plátce srážkovou daň zaplatil, její výši [částka] však nezohlednil při výplatě vypořádacího podílu. Žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, jež přes písemnou předžalobní výzvu do dnešního dne nevydala. Žalovaná potvrdila, že výše vypořádání včetně příslušenství a nákladů řízení činila [částka] a byla jí žalobcem poukázána ve dvou splátkách. Žalobci bezdůvodné obohacení nevzniklo, neboť neprokázal, že za ni platil daň finančnímu úřadu. Daň uhradil sám za sebe. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne ze dne 16.10.2019 č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 25.8.2020 č.j. [číslo jednací] bylo žalobci uloženo zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 5.5.2015 do zaplacení a nahradit náklady řízení před soudy obou stupňů [částka] jako doplatek vypořádacího podílu zaniklé účasti zemřelého manžela žalované v družstvu žalobce. Městský soud shrnul, že žalobce uhradil právnímu předchůdci žalované [částka], respektive [částka] po zdanění, žalovaná má nárok na [částka] před odvedením srážkové daně. Z příkazu k úhradě ze dne 1.10.2020 se podává, že žalobce uhradil žalované [částka], z příkazu k úhradě ze dne 30.9.2020, že žalobce uhradil žalované [částka]. Z oznámení o provedení platby z 1.12.2020 plyne, že na účet č. [bankovní účet] bylo uhrazeno [částka]. Z přiznání k dani z příjmu žalované plyne, že v něm jako jiný ostatní příjem uvedla [částka], daň si vypočetla na [částka], po slevě [částka]. Dle výpisu z účtu za březen 2021 tuto částku 25.3.2021 odeslala na účet, na který žalobce poukázal [částka]. Z printscreenu stránek finančního zpravodaje plyne, že jde o účet Finančního úřadu pro hlavní město Prahu pro daň z příjmu fyzických osob vybíranou srážkou dle zvláštní sazby. Výzvou z 20.1.2021 žalobce žalovanou vyzval k vrácení žalované částky (výzva z 20.1.2021 a 1.4.2021 včetně podacích lístků), a to ve výzvě z 20.1.2021 co nejdříve, a dne 1.4.2021 ve lhůtě do 15.4.2021. Dne 24.6.2021 žalobce žalované odeslal předžalobní výzvu (předžalobní výzva, podací lístek). Žalovaná bezdůvodné obohacení vydat odmítla (přípis z 22.2.2021, 10.5.2021 a 22.6.2021) a vyzvala jej, nechť plnění nárokuje na finančním úřadu. V přípise z [číslo] 2021 žalovaná výslovně potvrdila převzetí přípisu, v přípise z 10.5.2021 přípisu z 1.4.2021 dne 3.5.2021. V řízení byly provedeny všechny důkazy, které byly pro rozhodnutí soudu podstatné. Z jiných než shora uvedených důkazů nebylo zjištěno pro věc nic podstatného. Protože byl skutkový stav zjištěn dostatečně, další dokazování soud neprováděl. V souladu § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 zák.č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, se za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků považují m.j. vypořádací podíly. Tyto příjmy podléhají dle § 36 zákona o dani z příjmů zvláštní 15% sazbě daně. Jejím plátcem je dle § 38c zákona o dani z příjmů poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, který je plátcem příjmu, z kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, tedy žalobce. Daň se dle § 38d zákona o dani z příjmů vybírá srážkou podle zvláštní sazby daně, plátce daně je povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Podle § 233 daňového řádu je plátce daně, který je povinen podle zákona vybrat nebo srazit daň vybíranou srážkou odvést ve stanovené lhůtě a výši. Žalobce byl proto povinen z vypláceného vypořádacího podílu strhnout srážkovou daň a uhradit ji na účet finančního úřadu. Výše doplatku vypořádacího podílu byla stanovena, jak plyne z rozsudku Městského soudu v Praze, v souladu se zákonem o dani z příjmu, včetně srážkové daně. Pokud proto žalobce uhradil žalované vypořádací podíl ve výši před zdaněním a zároveň uhradil srážkovou daň ve výši [částka], plnil žalované v částce [částka] bez spravedlivého důvodu ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o.z.). Žalovaná se na účet žalobce obohatila a musí mu vydat [částka], o které se obohatila. Podle ustanovení § 1958 odst.2 o.z. nastala splatnost závazku nejpozději dne 27.2.2021 (22.2.2021 + pět dní), dnem 28.2.2021 se žalovaná dostala dle ustanovení § 1970 o.z. do prodlení a dle ustanovení § 1968 odst. 2 o.z.ve spojení s nařízením vlády České republiky č. 351/2013 Sb. je povinna platit žalobci úroky z prodlení v žalované výši. Důvodné žalobě soud v plném rozsahu vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl úspěch v plném rozsahu. Náklady řízení byly tvořeny odměnou advokáta vypočtenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za 2,5 úkonu (jednoduchá předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, účast při jednání), 3x náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou ve výši [částka] za úkon dle vyhl. č.177/1996 Sb. tj. [částka], s připočtením 21% DPH dle ust. §137 odst. 3 o.s.ř.. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř..