§ 22 zákon ČNR o daních z příjmů – Zdroj příjmů
Zákon České národní rady o daních z příjmů · 586/1992 Sb. · účinné od 1. 1. 2026 · Daňové právo
Stručně: Paragraf § 22 zákona o daních z příjmů definuje, jaké příjmy se u daňových nerezidentů České republiky považují za příjmy ze zdrojů na území České republiky, a které tedy podléhají českému zdanění. (§ 22 zákona č. 586/1992 Sb., zákon ČNR o daních z příjmů, znění účinné od 1. 1. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zdroj příjmů
- Týká se: poplatník, společník, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích“
- Odkazuje na: § 2, § 17, § 23, § 25, § 38e
- Judikatura: na § 22 odkazuje 18 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Zdroj příjmů“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 586/1992 Sb.
(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují
a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,
b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených v písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3,
c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,
d) příjmy z převodu nemovitých věcí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených,
e) příjmy z užívání nemovitých věcí nebo bytů umístěných na území České republiky,
f) příjmy
1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky,
2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu.
g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou
1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),
2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních korporací a jiné příjmy z držby kapitálového majetku, a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi nebo jinému poplatníkovi, než je člen obchodní korporace. Za podíly na zisku se pro účely tohoto ustanovení považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) a zl), s výjimkou zjištěného rozdílu u sjednaných cen a úroků hrazených daňovému rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky nebo Švýcarské konfederace; podílem na zisku je i plnění ze zisku svěřenského fondu a ze zisku rodinné fundace,
4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrových finančních nástrojů a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,
6. odměny členů orgánů právnických osob bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou, s výjimkou uvedenou v bodě 15,
7. příjmy z prodeje investičních nástrojů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a majetkových práv registrovaných na území České republiky neuvedené pod písmeny h) a j),
8. výhry z hazardních her, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží,
9. výživné a důchody,
10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu,
11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením,
12. sankce ze závazkových vztahů,
13. příjmy ze svěřenského fondu a z rodinné fundace,
14. bezúplatné příjmy neuvedené pod písmeny d), h) a i),
15. odměny členů orgánů právnických osob, které jsou fyzickými osobami, bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou,
h) příjmy z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky,
i) příjmy z převodu obchodního závodu umístěného na území České republiky,
j) příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, a příjmy z přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí.
(2) Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) a f) bod 1 poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Jestliže osoba jedná na území České republiky v zastoupení poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 a má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné pro tohoto poplatníka, má se za to, že tento poplatník má stálou provozovnu na území České republiky, a to ve vztahu ke všem činnostem, které osoba pro poplatníka na území České republiky provádí.
(3) Příjem společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo společníka společnosti, který je daňovým nerezidentem, plynoucí z účasti v této obchodní korporaci nebo společnosti a z úvěrového finančního nástroje poskytnutého této obchodní korporaci nebo společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3.
(4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud jste daňový nerezident (např. cizinec s bydlištěm v zahraničí), budou se vám v České republice danit pouze ty příjmy, které pocházejí z činností nebo majetku na území ČR, nebo jsou vyplaceny českými subjekty, jak je specifikováno v tomto paragrafu.
- Mezi tyto zdanitelné příjmy patří například příjmy z podnikání prostřednictvím stálé provozovny v ČR, příjmy ze zaměstnání vykonávaného v ČR, příjmy z prodeje nebo pronájmu nemovitostí v ČR, nebo příjmy z některých služeb poskytovaných v ČR.
- Zdanění podléhají také příjmy z nezávislých profesí (např. lékař, právník) vykonávaných v ČR a příjmy umělců či sportovců za vystoupení v ČR.
- Dále se jedná o některé typy příjmů vyplácených českými subjekty, jako jsou licenční poplatky (za software, know-how, autorská práva) a podíly na zisku (dividendy).
Na co si dát pozor
- Definice „stálé provozovny“ je klíčová pro určení, zda se příjmy z činností vykonávaných v ČR budou danit jako příjmy ze zdroje v ČR.
- U některých příjmů, jako jsou příjmy ze závislé činnosti nebo z nezávislé činnosti umělců a sportovců, je rozhodující místo výkonu činnosti, tedy území České republiky.
- U příjmů z kapitálového majetku (např. podíly na zisku) je důležité, kdo je plátcem těchto příjmů – pokud je to český daňový rezident nebo stálá provozovna, příjmy se považují za příjmy ze zdroje v ČR.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 22
Jak soudy aplikují § 22
… předmětných nepojmenovaných smluv vklady od veřejnosti, se kterými po dobu trvání smlouvy (5 let) volně disponoval, a tím obešel plnění povinností, které daný zákon ukládá těm, co vyvíjejí bankovní činnost - platit úroky z vkladů, poskytovat příspěvek na pojištění vkladů (§ 41a až k cit. zákona) a obešel i ust. § 17, § 22 odst. 1 písm. g) bod 4. zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění.
S poukazem na uvedené, na svou judikaturu, na znění § 103 odst. 1 písm. a), § 104 odst. 4 a § 109 odst. 3, 4 soudního řádu správního, na § 22 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, Nejvyšší správní soud opodstatněně kasační stížnost stěžovatele zamítl.
I. Vymezení věci [1] Nejvyšší správní soud se v tomto rozsudku zabýval vztahem § 22 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a čl. 13 Smlouvy mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (č. 120/2009 Sb. m. s.). Rozhodl, že z tohoto ustanovení zákona o daních z příjmů jednoznačně vyplývá, že příjmy daňových nerezidentů z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území Česka, podléhají zdanění v Česku.
Právní otázky
Související
§ 4 Zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem p (Zákon o druhém zvýšení důchodů v roce 19)§ 7 Zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem p (Zákon o zvýšení vyplácených důchodů a dů)§ 4 Zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem p (Zákon o zvýšení důchodů v roce 1992)§ 1 (Zákon o zvýšení důchodů, které jsou jedi)§ 3 Zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem p (Zákon o zvyšování důchodů)