Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 22

§ 22 zákon ČNR o daních z příjmů – Zdroj příjmů

Zákon České národní rady o daních z příjmů · 586/1992 Sb. · účinné od 1. 1. 2026 · Daňové právo

Stručně: Paragraf § 22 zákona o daních z příjmů definuje, jaké příjmy se u daňových nerezidentů České republiky považují za příjmy ze zdrojů na území České republiky, a které tedy podléhají českému zdanění. (§ 22 zákona č. 586/1992 Sb., zákon ČNR o daních z příjmů, znění účinné od 1. 1. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Zdroj příjmů
  • Týká se: poplatník, společník, zaměstnanec
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „…něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích“
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „…stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích“
  • Odkazuje na: § 2, § 17, § 23, § 25, § 38e
  • Judikatura: na § 22 odkazuje 18 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Zdroj příjmů“ podle zákona?
  • Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 586/1992 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují

a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,

b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených v písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3,

c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,

d) příjmy z převodu nemovitých věcí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených,

e) příjmy z užívání nemovitých věcí nebo bytů umístěných na území České republiky,

f) příjmy

1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky,

2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu.

g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou

1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),

2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,

3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních korporací a jiné příjmy z držby kapitálového majetku, a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi nebo jinému poplatníkovi, než je člen obchodní korporace. Za podíly na zisku se pro účely tohoto ustanovení považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) a zl), s výjimkou zjištěného rozdílu u sjednaných cen a úroků hrazených daňovému rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky nebo Švýcarské konfederace; podílem na zisku je i plnění ze zisku svěřenského fondu a ze zisku rodinné fundace,

4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrových finančních nástrojů a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,

6. odměny členů orgánů právnických osob bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou, s výjimkou uvedenou v bodě 15,

7. příjmy z prodeje investičních nástrojů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a majetkových práv registrovaných na území České republiky neuvedené pod písmeny h) a j),

8. výhry z hazardních her, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží,

9. výživné a důchody,

10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu,

11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením,

12. sankce ze závazkových vztahů,

13. příjmy ze svěřenského fondu a z rodinné fundace,

14. bezúplatné příjmy neuvedené pod písmeny d), h) a i),

15. odměny členů orgánů právnických osob, které jsou fyzickými osobami, bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou,

h) příjmy z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky,

i) příjmy z převodu obchodního závodu umístěného na území České republiky,

j) příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, a příjmy z přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí.

(2) Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) a f) bod 1 poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Jestliže osoba jedná na území České republiky v zastoupení poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 a má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné pro tohoto poplatníka, má se za to, že tento poplatník má stálou provozovnu na území České republiky, a to ve vztahu ke všem činnostem, které osoba pro poplatníka na území České republiky provádí.

(3) Příjem společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo společníka společnosti, který je daňovým nerezidentem, plynoucí z účasti v této obchodní korporaci nebo společnosti a z úvěrového finančního nástroje poskytnutého této obchodní korporaci nebo společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3.

(4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud jste daňový nerezident (např. cizinec s bydlištěm v zahraničí), budou se vám v České republice danit pouze ty příjmy, které pocházejí z činností nebo majetku na území ČR, nebo jsou vyplaceny českými subjekty, jak je specifikováno v tomto paragrafu.
  • Mezi tyto zdanitelné příjmy patří například příjmy z podnikání prostřednictvím stálé provozovny v ČR, příjmy ze zaměstnání vykonávaného v ČR, příjmy z prodeje nebo pronájmu nemovitostí v ČR, nebo příjmy z některých služeb poskytovaných v ČR.
  • Zdanění podléhají také příjmy z nezávislých profesí (např. lékař, právník) vykonávaných v ČR a příjmy umělců či sportovců za vystoupení v ČR.
  • Dále se jedná o některé typy příjmů vyplácených českými subjekty, jako jsou licenční poplatky (za software, know-how, autorská práva) a podíly na zisku (dividendy).

Na co si dát pozor

  • Definice „stálé provozovny“ je klíčová pro určení, zda se příjmy z činností vykonávaných v ČR budou danit jako příjmy ze zdroje v ČR.
  • U některých příjmů, jako jsou příjmy ze závislé činnosti nebo z nezávislé činnosti umělců a sportovců, je rozhodující místo výkonu činnosti, tedy území České republiky.
  • U příjmů z kapitálového majetku (např. podíly na zisku) je důležité, kdo je plátcem těchto příjmů – pokud je to český daňový rezident nebo stálá provozovna, příjmy se považují za příjmy ze zdroje v ČR.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 22

18
NS
Nejvyšší soud
26. 3. 2001
ÚS
Ústavní soud
29. 5. 2013
ÚS
Ústavní soud
2. 10. 2012
NSS
Nejvyšší správní soud
16. 7. 2025
NSS
Městský soud v Praze
11. 6. 2025
NSS
Městský soud v Praze
14. 2. 2024

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 22 zákona 586/1992 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 22

… předmětných nepojmenovaných smluv vklady od veřejnosti, se kterými po dobu trvání smlouvy (5 let) volně disponoval, a tím obešel plnění povinností, které daný zákon ukládá těm, co vyvíjejí bankovní činnost - platit úroky z vkladů, poskytovat příspěvek na pojištění vkladů (§ 41a až k cit. zákona) a obešel i ust. § 17, § 22 odst. 1 písm. g) bod 4. zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění.

29 Cdo 1918/2000 · Nejvyšší soud · 26. 3. 2001

S poukazem na uvedené, na svou judikaturu, na znění § 103 odst. 1 písm. a), § 104 odst. 4 a § 109 odst. 3, 4 soudního řádu správního, na § 22 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, Nejvyšší správní soud opodstatněně kasační stížnost stěžovatele zamítl.

I.ÚS 3045/12 · Ústavní soud · 2. 10. 2012

I. Vymezení věci [1] Nejvyšší správní soud se v tomto rozsudku zabýval vztahem § 22 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a čl. 13 Smlouvy mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (č. 120/2009 Sb. m. s.). Rozhodl, že z tohoto ustanovení zákona o daních z příjmů jednoznačně vyplývá, že příjmy daňových nerezidentů z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území Česka, podléhají zdanění v Česku.

22 Afs 143/2025 · Nejvyšší správní soud · 16. 7. 2025

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 4 Zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem p (Zákon o druhém zvýšení důchodů v roce 19)§ 7 Zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem p (Zákon o zvýšení vyplácených důchodů a dů)§ 4 Zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem p (Zákon o zvýšení důchodů v roce 1992)§ 1 (Zákon o zvýšení důchodů, které jsou jedi)§ 3 Zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem p (Zákon o zvyšování důchodů)