11 C 398/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 7. 2022 domáhá vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 001 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného za období od 2. 2. 2022 do 4. 5. 2022 vyplývající z pojistné smlouvy [číslo] (dále jen„ smlouva“). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 2. 11. 2021 k její žádosti návrh na uzavření smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] Počátek pojištění byl v návrhu stanoven na 2. 11. 2021 s trváním na dobu neurčitou. Žalovaný měl platit pojistné ve výši 969 Kč splatné čtvrtletně vždy ke 2. dni měsíce listopadu, února, května a srpna. Ke vzniku pojištění došlo připsáním prvního pojistného na účet žalobkyně. Žalovaný však nezaplatil pojistné splatné dne 2. 2. 2022, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 3. 4. 2022 obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaný dlužné pojistné do 4. 5. 2022, pojištění tímto dnem zanikne. Žalobkyně evidovala zánik pojištění ke dni 4. 5. 2022. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné, které žalobkyně vyčíslila na pojistné období od 2. 2. 2022 do 4. 5. 2022 ve výši 1 001 Kč, ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry její dispozice. 6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 7. Soud věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení s § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 8. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitel s žalovaným coby pojistníkem smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (o povinném ručení) na dobu neurčitou podle § 3 zákona. Návrh smlouvy byl žalovanému zaslán prostřednictvím dálkových komunikačních prostředků a smlouva byla uzavřena (nabídka přijata) konkludentně zaplacením první splátky pojistného. Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal, když nezaplatil pojistné splatné dne 2. 2. 2022, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 3. 4. 2022 v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona k zaplacení dlužného pojistného do 4. 5. 2022 a poučila jej o zániku pojištění, pokud pojistné nebude k tomuto datu uhrazeno. Žalovaný však dlužné pojistné ve stanovené lhůtě neuhradil, proto pojištění ze zákona zaniklo dne 4. 5. 2022. 9. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona má žalobkyně právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, tj. do 31. 5. 2022, požadovala však dlužné pojistné jen do 4. 5. 2022 ve výši 1 001 Kč, jehož splatnost nastala dle smluvních ujednání dnem 2. 2. 2022. Soud je proto žalobkyni výrokem I. přiznal, spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne 18. 5. 2022. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 001 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 12. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.