12 C 221/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 21. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 79 572 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná coby provozovatel níže uvedeného automobilu neměla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to konkrétně u nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg [registrační značka], [VIN kód], za období od 2. 2. 2019 do 1. 5. 2019, u nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg [registrační značka], [VIN kód], za období od 18. 2. 2019 do 11. 9. 2019, u nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg [registrační značka], [VIN kód], za období od 24. 1. 2019 do 30. 6. 2019, a nakonec u nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg [registrační značka], [VIN kód], za období od 3. 2. 2019 do dne 9. 8. 2019. Žalobkyně požadovala rovněž za každý automobil (tedy čtyřikrát) částku ve výši 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzývána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná byla v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem nákladních automobilů [registrační značka], [VIN kód], [registrační značka], [VIN kód], [registrační značka], [VIN kód] a [registrační značka], [VIN kód] (výpisem z Centrálního registru vozidel). 5. K automobilu [registrační značka] neměla žalovaná v období od 2. 2. 2019 do 1. 5. 2019 (celkem po dobu 89 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejich doručení žalované považovala 15. den po jejich odeslání (výzvou ze dne 16. 1. 2020). Splatnost příspěvku ve výši 7 654 Kč nastala dne 29. 2. 2020. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala, ani na upomínku žalobkyně a předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobkyně (upomínkou ze dne 26. 3. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 4. 10. 2022). 6. K automobilu [registrační značka] neměla žalovaná v období od 18. 2. 2019 do 11. 9. 2019 (celkem po dobu 206 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejich doručení žalované považovala 15. den po jejich odeslání (výzvou ze dne 16. 1. 2020). Splatnost příspěvku ve výši 29 870 Kč nastala dne 29. 2. 2020. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala, ani na upomínku žalobkyně a předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobkyně (upomínkou ze dne 2. 4. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 4. 10. 2022). 7. K automobilu [registrační značka] neměla žalovaná v období od 24. 1. 2019 do 30. 6. 2019 (celkem po dobu 158 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejich doručení žalované považovala 15. den po jejich odeslání (výzvou ze dne 16. 1. 2020). Splatnost příspěvku ve výši 13 588 Kč nastala dne 29. 2. 2020. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala, ani na upomínku žalobkyně a předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobkyně (upomínkou ze dne 2. 4. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 4. 10. 2022). 8. K automobilu [registrační značka] neměla žalovaná v období od 3. 2. 2019 do 9. 8. 2019 (celkem po dobu 188 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejich doručení žalované považovala 15. den po jejich odeslání (výzvou ze dne 16. 1. 2020). Splatnost příspěvku ve výši 27 260 Kč nastala dne 29. 2. 2020. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala, ani na upomínku žalobkyně a předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobkyně (upomínkou ze dne 26. 3. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 10. 2. 2023). 9. Dle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném ke dni 31. 5. 2018 (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 10. Za porušení výše uvedené povinnosti jsou pak dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato osoba je rovněž povinná k zaplacení Kanceláři (žalobkyni) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí výše denní sazby příspěvku u nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně 86 Kč a u nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg včetně 145 Kč. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí 300 Kč dle § 2a téže vyhlášky. 11. Na základě výše uvedeného dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná coby vlastník/provozovatel předmětného osobního automobilu byla povinna sjednat v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek do garančního fondu ČKP v souladu s § 4 odst. 1 zákona, přičemž jeho výše je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno. Výše denní sazby vyplývá z vyhlášky. Dále v souvislosti s tím žalobkyni vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč za každé vozidlo. 12. Jelikož dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení z této částky uplatněných v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 882 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 184 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 572 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 800 Kč ve výši 2 898 Kč. 1. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.