12 C 350/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 31 764,74 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 24. 1. 2008 smlouvu o osobní kreditní kartě, na jejímž základě žalobkyně vydala žalované kreditní kartu, jejímž prostřednictvím byla žalovaná oprávněna čerpat finanční prostředky až do výše 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet vyčerpané finanční prostředky spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5% z vyčerpané jistiny úvěru. Výše úrokové sazby byla stanovena sazbou 21,99 % ročně. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, čímž porušila smlouvu, v důsledku čehož byla upozorněna na vzniklý dluh a též na následky jeho neuhrazení ve stanovené lhůtě. Žalovaná ani přes upozornění ničeho neuhradila, v důsledku čehož žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila s účinky ke dni 28. 12. 2022 a požadovala úhradu celé dlužné částky, která činila 29 994,74 Kč na vyčerpané jistině a úvěrové poplatky ve výši 1 770 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho. Žalobkyně se domáhá vedle shora uvedené částky také smluvního úroku ve výši 21,99 % ročně z nesplacené jistiny úvěru, a to za období od 26. 3. 2022 do 30. 1. 2023 kapitalizovaného částkou 5 313,37 Kč, a dále od 31. 1. 2023 do zaplacení, jakož i zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny úvěru, a to za období od 26. 3. 2022 do 30. 1. 2023 kapitalizovaného částkou 809,40 Kč, a dále od 31. 1. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 24. 1. 2008 smlouvu o osobní kreditní kartě [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr, který byla oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty až do výše 30 000 Kč. Současně s tím se žalovaná zavázala čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5% vyčerpané jistiny, nejméně 100 Kč měsíčně, včetně úroků z čerpané jistiny ve výši 21,99 % ročně, nejpozději 25. dne příslušného kalendářního měsíce (smlouvou o osobní kreditní kartě, podmínkami k osobním kreditním kartám; oznámením o úrokových sazbách). Žalovaná se ocitla v prodlení, když nehradila sjednané splátky řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky (historickým výpisem ze dne 30. 1. 2023, odstoupením od smlouvy ze dne 13. 12. 2022, vč. doručenky). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho (předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne 10. 2. 2023, vč. podacího archu). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru podle ust. § 261 odst. 3 písm. d), § 497 a násl. obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty až do úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpat finanční prostředky do stanoveného limitu a zároveň je splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná na svůj dluh nehradila řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala okamžitou úhradu celé dlužné částky. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do smluvního úroku a úroku z prodlení z této částky s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na zaplacení smluvního úroku vyplývá ze smlouvy o osobní kreditní kartě. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně. 8. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 449 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 271 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 764,74 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 11. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I. a II. v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.