12 C 396/2022-61 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 43 000 Kč. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 13. 3. 2021 nájemní smlouvu na dobu určitou, na základě které se žalovaná zavázala hradit žalobci pravidelné měsíční nájemné ve výši 9 000 Kč s paušálními poplatky za služby ve výši 2 000 Kč, tj. celkem 11 000 Kč měsíčně. Dodatkem ze dne 30. 12. 2021 byla nájemní smlouva prodloužena do konce roku 2022. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou nájmu, když neuhradila žalobci část nájmu a poplatků za měsíc září 2022 ve výši 10 000 Kč a nájemné včetně poplatků za měsíce říjen 2022, listopad 2022 a prosinec 2022, tedy celkem 43 000 Kč. Žalovaná na svůj dluh ke dni podání žaloby ničeho neuhradila, a to i přes předžalobní výzvu zaslanou prostřednictvím právního zástupce žalobce. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že se v bytě, který byl předmětem nájmu, od 15. 11. 2022 nezdržovala, klíče předala novým nájemcům. Žalobce upozorňovala od září 2022, že není schopna hradit sjednané nájemné, přičemž v souvislosti s nájmem předmětného bytu složila žalobci kauci, kterou si žalobce ponechal. 3. První jednání ve věci bylo nařízeno na den 3. 10. 2023. Žalovaná se z jednání řádně omluvila, a to ze zdravotních důvodů. Jednání tak byl účasten pouze žalobce a jeho právní zástupce. Žalobce na jednání potvrdil, že žalovaná se v předmětném bytě od listopadu 2022 již nezdržovala, a předložil soudu uznání dluhu žalovanou. Jednání bylo následně odročeno na den 23. 11. 2023. 4. Druhé jednání ve věci bylo nařízeno na den 23. 11. 2023. Žalovaná byla o konání jednání vyrozuměna více jak 10 dnů přede dnem, kdy se jednání konalo, doručením předvolání ve smyslu ustanovení § 49 o. s. ř., a přes poučení o následcích nedostavení se se bez důvodné a včasné omluvy na toto jednání nedostavila. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalované. Žalovaný vzal na tomto jednání žalobu zpět co do částky 2 000 Kč, neboť z uznání dluhu žalovanou je patrné, že jej uznala pouze co do částky 41 000 Kč. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobce uzavřel se žalovanou dne 13. 3. 2021 smlouvu o nájmu (dále jen„ smlouva“), na základě které přenechal žalované k užívání bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově na adrese [adresa] (článek 1 smlouvy). Žalovaná se na oplátku zavázala platit nájemné ve výši 9 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to vše nejpozději k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce na účet žalobce (článek 2 smlouvy). Žalobce od žalované převzal vratnou kauci ve výši 10 800 Kč, a to za účelem krytí způsobených škod v bytě či vyúčtování poplatků (článek 5 smlouvy, potvrzením o přijetí kauce). Dodatkem ze dne 30. 12. 2021 byla smlouva prodloužena za stejných podmínek na období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 (dodatkem ze dne 30. 12. 2021). Žalovaná se ocitla v prodlení, když sjednané nájemné včetně záloh na služby nehradila řádně a včas (výpisem transakcí z účtu žalované ve prospěch účtu žalobce za rok 2022). Žalovaná následně uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 41 000 Kč co do důvodu i výše a zavázala se jej splatit nejpozději do 31. 12. 2022, resp. v případě dohody o splátkovém kalendáři tak, aby poslední splátka byla splatná nejpozději dne 28. 2. 2023. Žalobce následně vyzval žalovanou k úhradě dlužného nájemného předžalobní výzvou zaslanou prostřednictvím svého právního zástupce i ke smírnému vyřešení věci (předžalobní upomínkou datovanou dnem 25. 11. 2022, pokusem o smír datovaným dnem 10. 10. 2023 včetně podacího lístku), přesto však žalovaná na předmětný dluh ničeho neuhradila. 6. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 o. s. ř. za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná předložila soudu nájemní smlouvy ze dne 8. 11. 2022 a ze dne 19. 12. 2022 za účelem doložení tvrzení, že se od listopadu 2022 v předmětném bytě nezdržuje. Soud však provedení těchto důkazů z důvodu nadbytečnosti neprováděl. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobcem, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 7. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu dle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 2235 a násl. o. z. Žalobce se uvedenou smlouvou zavázal, jako pronajímatel, přenechat žalované, jako nájemci, věc (v tomto případě bytovou jednotku) k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala za to žalobci platit nájemné. 8. Žalovaná se dle článku 2 smlouvy zavázala platit žalobci nájemné a zálohy na služby v celkové výši 11 000 Kč měsíčně, a to nejpozději k poslednímu kalendářnímu dni předcházejícího měsíce na účet žalobce. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou nájemného od září 2022 do prosince 2022, přičemž tento dluh uznala ve smyslu § 2053 odst. 1 o. z. co do důvodu a výše 41 000 Kč. K dnešnímu dni však na tento dluh ničeho neuhradila. Soud tak s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby na jednání dne 23. 11. 2023 řízení ve výroku I. co do částky 2 000 Kč zastavil a ve výroku II. žalobci přiznal zbývající částku 41 000 Kč. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 674,94 Kč, přičemž tato částka představuje 90,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95,35 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 4,65 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 150 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 000 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby) a z částky 1 410 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 950 Kč ve výši 1 669,50 Kč. 10. Lhůta ke splnění povinnosti uložené rozsudkem byla určena dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a platební místo pro náhradu nákladů řízení k rukám advokáta stanoví § 149 odst. 1 o. s. ř.