16 C 70/2022-128 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se podáním dne 9.5.2022 domáhá náhrady škody ve výši 85 500 Kč s přísl. podle zákona č. 82/1998 Sb. za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobkyně uplatnila dne 16.8.2021 písemně u Ministerstva spravedlnosti nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši Kč 85 500 - Kč. Žaloba ve věci [anonymizována dvě slova] [rok] byla podána u [název soudu] dne 25.11.2016 a v tomto řízení se nacházela žalobkyně v postavení žalované. Řízení bylo na základě zpětvzetí pravomocně skončeno dne 30.7.2021. V řízení byla provedena plomba na nemovitostech na [anonymizováno] na základě oznámení soudu dne 13.12.2016. Na protistranu byl vyhlášen konkurs dne 6.9.2017 [anonymizováno] [insolvenční spisová značka] [anonymizováno] bylo při jednání dne 28.8.2017 přerušeno, k odvolání došlo ke změně rozhodnutí dne 7.2.2018, kdy k dovolání se nacházel spis u [název soudu] od 21.6.2018 a dne 13.1.2021 bylo dovolání odmítnuto usnesením [spisová značka]. Žalobkyně dne 21.5.2021 vzala žalobu zpět, řízení bylo zastaveno bez věcného projednání věci. Žalobkyně se odvolává na ust. § 5 písm. b/ z.č. 82/1998Sb., kdy má za to, že ve věci nebylo meritorně rozhodnuto, není důvod pro uplatnění snížení složitosti věci, žalobkyně se na průtazích nepodílela, naopak upomínala, instanční přezkum se týkal pouze procesního rozhodnutí a pro žalobkyni věc neměla malý význam, neboť nemohla s nemovitostmi s ohledem na plombu několik let volně nakládat. Požaduje zvýšení o 20% s ohledem na banalitu sporu, 20% za to, že žalobkyni nelze nic vytknout a 50% o zvýšení významu, podmínka § 14 odst. 3 cit. zákona byla splněna, žalobkyně po uplynutí šestiměsíční lhůty pro uplatnění od žalovaného náhradu neobdržela. Při jednání žalobkyně upřesnila, že za každý rok požaduje částku 9 000Kč a 22500Kč požaduje, neboť pro žalobkyni měla velký význam. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, což vyjádřila v písemném podání ze dne 20.6.2022. Nelze učinit obecný závěr o tom, že řízení trvající určitou dobu představuje porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Předmětem sporu byla žaloba o neúčinnost darovací smlouvy, která se vyznačuje určitým stupněm procesní složitosti. Řízení bylo přerušeno po dobu insolvence původní žalobkyně přibližně 2 roky 8 měsíců, tedy délka řízení je zčásti způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k dotazu žalobkyně nedala souhlas s pokračováním řízení, což způsobilo prodlevu 7 měsíců. Tedy délka řízení byla ovlivněna prohlášením konkursu a rozhodováním na 3 stupních soudní soustavy. 3. Zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne 23. 8. 2022 č. j. [číslo jednací] tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 200 Kč s příslušenstvím, co do částky 60 300 Kč příslušenstvím žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku podaly žalovaná i žalobkyně včas odvolání. [název soudu] usnesením ze dne 29. 11. 2022, č. j. [číslo jednací], rozsudek zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. 4. Před zrušujícím rozhodnutím [název soudu] provedl zdejší soud dokazování spisem [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] uplatnění nároku na náhradu škody z 16.8.2021 u [anonymizováno] [číslo listu] [spisová značka], zejm. žaloba z 26.11.2016, výzva k [anonymizováno] 8.12.2016 č.l. 12, návrh na plombu [anonymizováno] dne 13.12.2016 čl. 14 o osvobození 29.12.2016, osvobození od [anonymizováno] 13.4.2017 [číslo listu], nařízení jednání 28.8.2017, jednání 11.10.2017 [číslo listu], odvolání 21.11.2017, změna [anonymizováno] 7.2.2018 [číslo], dovolání 7.4.2018 /131/, výzva [anonymizováno] 10.4.2018 [číslo listu], zapl. 4.5.2018 [číslo], předložení [anonymizováno] 21.6.2018 [číslo], prohlášení konkursu na žalobkyni dne 6.9.2017 [číslo listu], žádost žalobkyně/ [číslo listu], ins.rejstřík [číslo], výzva soudu ke sdělení procesního stanoviska z 21.5.2019 č.l.239a, odpověď správkyně č.l.241, žádost žalované o zajištění pokračování v řízení z 12, [číslo] [číslo listu], dotaz na stav dovolacího řízení [číslo] o pokračování v řízení 21.5.2020 č.l.296, 30.6.2020 [číslo], 21.9.2020 [číslo], stížnost na průtahy z 2.10.2020 č.l.346, návrh na pokračování řízení 23.11.2020 [číslo], odmítnutí dovolání 13.1.2021 [číslo], dotaz na stav řízení 3.2.2021 [číslo], shrnutí 28.1.2021 [číslo], žádost o nařízení jednání 23.2.2021 [číslo], 3.3.2021 [číslo], 15.3.2021 nařízení jednání [číslo], 20.4.2021 odročeno jednání [číslo], zpětvzetí žaloby ze dne 24.5.2021 [číslo], výzva k souhlasu z 26.5.2021 č.l.589, usnesení o zastavení z 7.7.2021 [číslo], žádost o odstranění plomby z 23.7.2021 [číslo], výpisy z katastru nemovitostí, jakož darovací smlouvy, kdy žalobkyně nabyla nemovitosti 16.8.2016. 5. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila skutková tvrzení tak, že o řízení č. j. [spisová značka] se dozvěděla od svého otce a matky, bezprostředně po podání žaloby, tedy dne 25. 11. 2016. Rovněž o vyznačení plomby v souvislosti s předmětným řízením věděla žalobkyně hned, tj. dne 13. 12. 2016. Od dne 7. 6. 2016 byla matka žalobkyně zastoupena advokátní kanceláří [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve sporech s manžely [příjmení], kteří podávali proti matce žalobkyně šikanózní žaloby. Otec a matka žalobkyně proto byli od poloviny roku 2016 v neustálém kontaktu s advokátní kanceláří [anonymizováno] [příjmení] a komunikovali s advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy sledovali situaci kolem soudů a svých nemovitostí s pomocí [anonymizováno] [příjmení], proto se žalobkyně o předmětném řízení dozvěděla takřka hned. Informaci o zahájení řízení a vyznačení plomby u nemovitosti si žalobkyně poté ověřila u katastrálního úřadu. Žalobkyně pro řízení č. j. [spisová značka] udělila plnou moc [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 6. 12. 2016, od dne 25. 11. 2016, kdy se žalobkyně o zahájení řízení dozvěděla, uběhlo pár dní, kdy se sjednala a realizovala schůzka s advokátem. K nemožnosti disponovat s nemovitostí v souvislosti s plombou vyznačenou na základě předmětného řízení na nemovitých věcech žalobkyně uvedla, že v rámci investování chtěla nakoupit další nemovitosti, finanční prostředky na jejich koupi chtěla získat pomocí úvěru se zajištěním svých nemovitostí jako zástavy. Žádná banka však nechtěla žalobkyni poskytnout úvěr se zajištěním zaplombovaných nemovitostí, například paní [jméno] [příjmení] ze [anonymizováno] žalobkyni vysvětlila, že s plombou na nemovitosti jí nebude poskytnut úvěr nikde. Žalobkyně se dále byla o vyznačení plomby poradit na katastru nemovitostí i u svého advokáta, který jí vysvětlil, že se zaplombovanými nemovitostmi nemůže nijak disponovat. Žalobkyně tedy od počátku věděla, že jakákoliv dispozice je znemožněna, proto se o ni ani nesnažila. 6. Při jednání dne 2. 3. 2023 soud provedl dokazování plnou mocí udělenou [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne 7.6.2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], plnou mocí udělenou žalobkyní dne 6.12.2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a sdělením insolvenční správkyně ze dne 6.5.2019 o nevstupu do řízení. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že zastupoval žalobkyni jako substituent, žalobkyně byla zastoupena [anonymizováno] [příjmení]. Na podkladě žaloby vznikl zápis v katastru nemovitostí v bezprostřední blízkosti s podáním žaloby na konci roku 2016. Zápis plomby vylučuje možnost prodeje nemovitosti nebo získání hypotečního úvěru. Žalobkyně poskytovala dobrou součinnost s právním zástupcem, o plombě se dozvěděla bez prodlení. Nevzpomíná si, jak chtěla žalobkyně využít zatížené nemovitosti. Soud neprovedl dokazování výslechem dalších svědků, protože zástupce žalobkyně netrval na doplnění dokazování dalšími svědky s ohledem na slyšení svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Zástupce žalobkyně netrval ani na doplnění dokazování čestným prohlášením matky žalobkyně. 7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1/ zákona č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. 2/Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 3/ V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihl