17 C 144/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované soud uložil povinnost vyklidit a předat byt [číslo] v budově [adresa], zapsaný na [list vlastnictví] v k.ú. [obec]. Žalobu odůvodnila tím, že vlastníkem uvedené nemovitosti je hlavní město Praha a žalobkyně na základě pověření vykonává správu nemovitosti. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o nájmu bytu č. [rok] [spisová značka] ze dne 2. 2. 2015, a to na dobu neurčitou. Žalobkyně dne [datum] žalované vypověděla nájem bytu bez výpovědní doby podle § 2291 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, („o.z.“), a to pro zvlášť závažné porušení povinností spočívající v prodlení s hrazením nájemného a záloh na služby za dobu 3 měsíců. Nájemní vztah skončil doručením výpovědi ze dne [datum]. Žalovaná však přes opakované výzvy a předžalobní upomínku byt nevyklidila a stále jej užívá. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, („o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. [příjmení] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], zapsaném na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] je hlavní město Praha, která správu nemovitosti svěřila žalobkyni (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o nájmu bytu na dobu neurčitou, a to konkrétně na byt [číslo] v 2. podlaží uvedeného domu. Splatnost nájemného byla dohodnuta měsíčně vždy do posledního dne daného měsíce (prokázáno smlouvou o nájmu bytu na dobu neurčitou č. [rok] [spisová značka] s evidenčním listem a podkladem pro uzavření nájemní smlouvy). S účinností od [datum] došlo ke zvýšení nájemného na částku 140 Kč/m2. Za měsíce duben 2020 až červenec 2021 se žalovaná zavázala doplatit nájemné ve celkové výši 13 893 Kč (prokázáno dodatkem ke smlouvě o nájmu bytu ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovanou dne [datum] k zaplacení částky 14 379 Kč, neboť žalovaná nezaplatila nájemné a zálohy na služby za měsíce únor 2022 až duben 2022 (prokázáno upomínkou z [datum] včetně doručenky). Žalovaná však dále nájemné a zálohy neplatila řádně, proto ji žalobkyně vyzvala dne [datum] k úhradě nájemného a záloh na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu za část února 2022 a měsíce březen až květen 2022 v celkové výši 19 143 Kč (prokázáno upomínkou z [datum] včetně doručenky). Žalovaná nic neuhradila, čímž se dostala do prodlení s placením nájemného a záloh na náklady za služby za dobu tří měsíců a z toho důvodu přistoupila dne [datum] žalobkyně k výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby pro zvlášť závažné porušení povinností. Součástí výpovědi byla výzva k předání bytu do jednoho měsíce od doručení výpovědi. Žalobkyně dále žalovanou poučila o možnosti vznést proti výpovědi námitky a podat žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi do dvou měsíců od jejího doručení, zásilka byla uložena žalované na poště k vyzvednutí dne [datum], tímto se tedy dostala do dispozice žalované (prokázáno výpovědí z nájmu bytu bez výpovědní doby z [datum] a doručenkou). Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k předání bytu, neboť tak žalovaná v určené lhůtě neučinila (prokázáno výzvou k odevzdání bytu z [datum] včetně doručenky). Upomínkou ze dne [datum] žalobkyně žalovanou znovu vyzvala k doplacení dluhu (prokázáno upomínkou ze dne [datum]). Žalovaná byt stále nevyklidila, a to ani přes předžalobní upomínku (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně doručenky). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 7. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu podle § 2201 a násl. o.z., na základě které se žalovaná stala nájemnicí uvedeného bytu. Žalovaná však neuhradila nájemné po dobu tří měsíců, čímž porušila svou povinnost zvlášť závažným způsobem podle § 2291 o.z. a žalobkyni vzniklo právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby bez zbytečného odkladu odevzdala předmět nájmu. Žalobkyně dala žalované výpověď z nájmu bytu, která se dostala do dispozice žalované dne [datum], přičemž nájem doručením výpovědi skončil. Žalované tak odpadl právní důvod užívání bytu. Podle § 2292 o.z. je byt odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a nic mu nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Tak se však nestalo, neboť i přes opakované výzvy k vyklizení bytu a jeho předání žalovaná byt stále užívá. [příjmení], pro kterého žalobkyně byt spravuje přitom svědčí právo na vyklizení bytu dle § 1040 o.z. 8. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona o.s.ř., neboť neshledal důvody pro její prodloužení. 10. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně. Soud při rozhodování použil opakovaná rozhodnutí Ústavního soudu, viz nález Ústavního soudu [ústavní nález] ze dne [datum], [ústavní nález] ze dne [datum], [ústavní nález] ze dne [datum] a [ústavní nález] ze dne [datum]:„ U statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Z ustanovení § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. [příjmení] o majetek a výkon vlastnického práva k němu není ponecháno obci na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady, a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku.“ Z uvedeného je zřejmé, že městská část má právo nechat se v řízení zastoupit právním zástupcem-advokátem, avšak náklady za tyto právní služby nemohou jít k tíži žalované, i když žalovaná nebyla ve sporu úspěšná. Předmětem tohoto sporu bylo vyklizení bytu. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, avšak s ohledem na shora specifikovaná rozhodnutí Ústavního soudu, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek v částce 5 000 Kč a dále jen paušální náhradu nákladů za 2 úkony právní služby (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby) ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.