17 C 289/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobci se žalobou ze dne 26. 8. 2023 domáhali vyklizení žalovaného z bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] („ byt“). Uvedli, že jako vlastníci bytu uzavřeli s žalovaným nájemní smlouvu, kterou se zavázali žalovanému byt pronajmout a žalovaný se zavázal platit nájemné v částce 12 000 Kč měsíčně splatným nejpozději do 20. dne měsíce a zálohy na služby v částce 4 000 Kč. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 10. 2022 do 30. 9. 2025. Žalovaný neplatil nájemné řádně a včas, když od počátku nájmu zaplatil pouze 16 000 Kč dne 20. 9. 2022 a jistotu v částce 10 000 Kč. Proto vyzvali výzvou z 24. 3. 2023 žalobci žalovaného k zaplacení dluhu na nájemném 60 000 Kč a dluhu na zálohách na služby 20 000 Kč. Žalovaný však nijak nereagoval a svůj dluh nezaplatil, pročež žalobci vypověděli žalovanému nájem dne 3. 5. 2023 bez výpovědní doby a vyzvali žalovaného k odevzdání bytu do jednoho měsíce ode dne skončení nájmu a zaplacení dluhu na nájemném a zálohách na služby. Žalovaný však nadále byt užívá. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, („o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Žalobci vlastní byt (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Ohledně tohoto bytu uzavřeli dne 20. 9. 2022 nájemní smlouvu s žalovaným, kterou mu byt pronajali na dobu určitou od 1. 10. 2022 do 30. 9. 2025. Žalovaný se zavázal platit nájemné v částce 12 000 Kč a zálohu na úhradu za služby spojené s užíváním bytu v částce 4 000 Kč, a to vše do 20. dne v měsíci. Při podpisu smlouvy složil žalovaný v hotovosti jistotu v částce 10 000 Kč (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 20. 9. 2020 a plnou mocí z 19. 9. 2022). Téhož dne došlo k předání bytu žalovanému (prokázáno předávacím protokolem z 20. 9. 2023). Žalovaný však neplatil nájemné a zálohu na služby, proto ho žalobci vyzvali k zaplacení dlužného nájemného a záloh za měsíce listopad 2022 až březen 2023 v celkové částce 80 000 Kč. Zároveň byl upozorněn na možnost vypovězení nájmu bez výpovědní doby dle § 2291 odst. 1 o.z. Výzva byla žalovanému odeslána žalovanému dne 24. 3. 2023 na email a dne 28. 3. 2023 prostřednictvím poštovní přepravy na adresu trvalého bydliště a adresu bytu (prokázáno 2 x výzvou k úhradě nájemného včetně dodejky a emailem z 24. 3. 2023). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil nájemné po dobu delší šesti měsíců, zaslali žalobci žalovanému výpověď ze dne 3. 5. 2023 z nájmu bytu bez výpovědní doby a vyzvali ho k předání bytu bez zbytečného odkladu ve lhůtě jednoho měsíce ode dne skončení nájmu. Ke dni 3. 5. 2023 činil dluh žalovaného na nájemném za měsíce listopad 2022 až duben 2023 částku 72 000 Kč a na zálohách za služby částku 24 000 Kč. Výpověď byla žalovanému odeslána dne 5. 5. 2023 prostřednictvím České pošty na adresu bytu a adresu trvalého pobytu (prokázáno 2 x výpovědí z nájmu bytu včetně dodejky). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 7. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu podle § 2201 a násl. o.z., na základě které se žalovaný stal nájemníkem uvedeného bytu. Žalovaný však neuhradil nájemné po dobu tří měsíců, čímž porušil svou povinnost zvlášť závažným způsobem podle § 2291 o.z. a žalobcům vzniklo právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby žalovaný bez zbytečného odkladu odevzdal předmět nájmu. Žalobci dali žalovanému výpověď z nájmu bytu, kterou žalovanému odeslali dne 5. 5. 2023, přičemž nájem doručením výpovědi skončil. Žalovanému tak odpadl právní důvod užívání bytu. Podle § 2292 o.z. je byt odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a nic mu nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Tak se však nestalo, neboť i přes výzvu k vyklizení bytu a jeho předání žalovaný byt stále užívá. Žalobcům přitom svědčí právo na vyklizení bytu dle § 1040 o.z. 8. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona o.s.ř., neboť neshledal důvody pro její prodloužení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 356 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 600 Kč ve výši 756 Kč. Soud aplikoval § 9 odst. 1 a.t., neboť hodnotu nemovitosti, jež má být vyklizena, by šlo zjistit jen s nepoměrnými obtížemi.