17 C 373/2021-168 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou na ochranu osobnosti podanou 10. 12. 2021 domáhal veřejné omluvy žalovaného uvedené ve výroku tohoto rozsudku, a to jednak formou zveřejnění ve vydání [anonymizováno] zpravodaje, jehož vydání následuje nejvýše jeden měsíc po právní moci rozsudku, kterým by toto bylo žalovanému uloženo, a dále zveřejněním na internetovém serveru pro [část Prahy] webové adrese [webová adresa], do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že oba účastníci jsou osoby veřejně činné v [anonymizováno] části [obec a číslo], („ MČP [anonymizováno]“), žalobce vykonával v době od 15. 11. 2018 do 24. 3. 2021 funkci starosty MČP [anonymizováno], v současné době je členem zastupitelstva MČP [anonymizováno]. Žalovaný v rozhodné době vykonával a nadále vykonává funkci člena rady MČP [anonymizováno]. Žalovaný (ač tehdy členem stejné koalice) se dne 24. 3. 2021 podílel na odvolání žalobce z funkce starosty, následně začal úzce spolupracovat s členy tehdejší opozice a žalobce opakovaně nepravdivě osočuje z protiprávního jednání za dobu jeho výkonu funkce starosty. Žalobce má za to, že jednání žalovaného je vedeno snahou omluvit před veřejností skutečnost, že na zastupitelstvu městské části dne 24. 3. 2021, aniž to jakkoli předem naznačil, hlasoval pro odvolání žalobce, svého tehdejšího kolegy, z postu starosty. Žalobce se žalobou konkrétně brání proti výrokům žalovaného v [anonymizováno] zpravodaji číslo: říjen / 2021, kde byl zveřejněn článek žalovaného s názvem„ O osudu [část obce] rozhodne, jak jsou lidé citliví k porušování pravidel“. V článku žalovaný uvádí:„ Bývalý starosta [celé jméno žalobce] ([příjmení]) se veřejně přiznal k porušování zákona u přípravy stavby mateřské školky V [anonymizováno]. Konkrétně šlo o zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky za 6 mil. Kč. Je to neuvěřitelné a musí se tím zabývat [anonymizováno] výbor. Údiv vyvolalo i zjištění, že loboval na Magistrátu hl. m. Prahy, aby se zhatila dohoda pro výstavbu školky v [část obce]. Styl„ když nestavím já, nebude nikdo“ je ostudný a do politiky nepatří. O to horší, když obdobné chování vyčítá kolegům z ODS.“ Tato tvrzení se nezakládají na pravdě, jedná se o čistou fabulaci s cílem poškodit žalobce a diskreditovat ho v očích veřejnosti. Žalovaný se snaží žalobce vykreslit jako osobu, jednající proti veřejnému zájmu, tedy osobu v očích veřejnosti do vedoucí funkce v městské části znovu nezvolitelnou, a tím jej poškodit. Žalobce se tvrzených jednání nikdy nedopustil. Při výkonu své funkce starosty, ale i nyní jako člena zastupitelstva, vždy postupoval a postupuje s řádnou péčí a v zájmu městské části. Žalovaný žalobce v předmětném článku fakticky obvinil z protiprávního jednání, porušil zásadu presumpce neviny a v článku sděluje nepravdivé informace společně s nepřípustnými hodnotícími soudy a uvádí neodůvodněné závěry a vykonstruovaná obvinění žalobce. Nepravdivá tvrzení jsou přitom způsobilá značnou měrou ohrozit vážnost žalobce u spoluobčanů, zejména jej poškodit v zaměstnání, proto se žalobce domáhá ochrany osobnosti dle § 81 o. z. Uvedeným zásahem došlo zejména k poškození dobrého jména a cti žalobce. Žalobce má za to, že žalovaný toto uvedl účelově, s cílem jej dehonestovat a diskreditovat a takovýto zásah nelze vyvážit právem žalovaného na svobodu projevu. Žalobce se původně dále domáhal uložení povinnosti žalovanému zdržet se zveřejňování nepravdivých tvrzení, v tomto rozsahu však vzal žalobu zpět a řízení bylo v odpovídajícím rozsahu zastaveno. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznává, má za to, že podaná žaloba je účelová, vedena snahou očernit jeho osobu, neboť poukázal na možnou [anonymizováno] činnost žalobce ve funkci starosty MČP [anonymizováno]. Žalovaný nesporuje, že je autorem žalobou napadených výroků uveřejněných v čísle říjen/ 2021 [anonymizováno] zpravodaje. Trvá na tom, že jeho tvrzení jsou pravdivá a že jejich zveřejněním nevybočil z mezí práva na svobodný projev (odkazuje mimo jiné na nález [ústavní nález] a rozsudek Nejvyššího soudu [spisová značka]) s tím, že zásah je neoprávněný pouze pokud je mezi zásahem a porušením osobnostní sféry dána příčinná souvislost a zároveň, jestliže zásah přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou měrou, kterou již není možné v demokratické společnosti tolerovat. Zdůrazňuje, že je třeba respektovat specifika periodického tisku a nelze tvrdit, že každé zjednodušení nebo zkreslení musí nezbytně vést k zásahu do osobnostních práv dotčených osob. Nelze tedy vyžadovat naprostou přesnost skutkových tvrzení, významné je zejména to, zda celkové vyznění sdělené informace je pravdivé. Žalobce, jak sám uvádí, je osobou veřejně činnou, při posouzení uplatněného nároku je tak třeba aplikovat zásadu presumpce dovolené kritiky. V případě veřejného zájmu musí být právo na ochranu osobnosti vždy poměřováno ve vztahu k zájmu na otevřené diskuzi o veřejných tématech. Ze strany žalovaného šlo v článku o interpretaci toho, co se událo na zastupitelstvu MČP [anonymizováno]. Článek je uveden v rubrice„ názory zastupitelů", z čehož je zřejmé, že jde o názor publikujícího zastupitele. Takový názor vyjadřuje specifické osobní hledisko jednotlivce, jedinečný postoj konkrétní osoby k určité skutečnosti. Tvrzení nemohla být zcela detailní a konkrétní i s ohledem na to, že daná rubrika omezuje příspěvek na max [číslo] znaků. Žalovaný má tedy za to, že do osobnostních práv žalobce nikterak nezasáhl a pokud by přece mělo dojít k omezení žalobce na těchto jeho právech jednalo by se o zásah oprávněný v podobě přípustné kritiky. Žalovaný ve svém článku interpretoval výsledky zastupitelstva, které jsou dostupné na webu MČP 22, čtenář si je tedy může dohledat a učinit si závěr sám. K výroku, že se žalobce přiznal k porušování zákona u přípravy stavby mateřské školky V [anonymizováno], konkrétně zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky za 6 mil Kč…, žalovaný uvedl následující. V souvislosti s plánovanou výstavbou projektu mateřské školky V [anonymizováno], zpracoval [právnická osoba] (kterému bylo toto zadáno jako zakázka malého rozsahu), pro MČP [anonymizováno] projektovou dokumentaci pro sloučené územní a stavební řízení. Tuto dokumentaci pro [právnická osoba] jako subdodavatel fakticky zpracovávala společnost [právnická osoba] [anonymizováno] se zadávala druhá navazující veřejná zakázka na podrobné zpracování projektové dokumentace, kde zvítězila právě společnost [právnická osoba] [anonymizováno] dokumentace ani smluvní ujednání s autorem první části ([právnická osoba]) neobsahovala způsob vypořádání autorské licence, cenu za její poskytnutí, ani závazek ji vybranému zhotoviteli udělit. Zároveň však byl na zhotovitele díla zadaného v navazující veřejné zakázce kladen zadávací dokumentací požadavek na vypořádání licence k dílu. Pakliže byl jeden z účastníků navazující zakázky faktickým zhotovitelem tohoto díla a smluvním partnerem subjektu, jenž mohl a nemusel, zcela dle své libovůle tuto licenci udělit, a zároveň nebyla dána cena této licence, jsou v takovém postupu zřejmé výrazné znaky zjednání výhody. Dne 17. 8. 2020 (v době, kdy ještě nebyl ukončen příjem nabídek v rámci zadání zakázky), došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí mezi spol. [právnická osoba] a společností [právnická osoba], přičemž důvodem tohoto právního jednání nebylo zohlednění ceny licence pro účely podání nabídky [právnická osoba], neboť její stanovení bylo výslovně ponecháno na dohodě v licenční smlouvě. Zjednání výhody, na které svým výrokem odkazoval, tedy žalovaný spatřuje zejména v tom, že vítěz druhé fáze zakázky spol. [právnická osoba], jako subdodavatel [právnická osoba] (a v podstatě tedy skutečný autor celého díla), měl s ohledem na povinnost zajistit si na své náklady licenci k nabytí těchto práv, jejichž cena nebyla nikterak pevně stanovena, zjevně výhodu oproti ostatním soutěžitelům. Tím, že hodnota autorských práv nebyla nijak stanovena, mohl je jejich držitel nabídnout jiné osobě za cenu podstatně vyšší, než za jakou je získala spol. [právnická osoba], tím by neměli zájemci stejné podmínky a v podstatě by o tom, kdo bude druhostupňovou dokumentaci realizovat, mohl rozhodnout [právnická osoba], jakožto držitel autorských práv. Ačkoli jinak byla cena zakázky ze strany MČP [anonymizováno] nastavena pro všechny účastníky stejně, náklady na icenci, které si měl vítěz zakázky sjednat s držitelem autorských práv, se mohly pro různé soutěžitele podstatně lišit. Žalobce si byl skutečnosti, že licenci je třeba řešit a přitom v rámci zakázky nijak řešena nebyla, vědom, jak je zachyceno na zvukovém záznamu z jednání zastupitelstva, kde uvedl, že věděli, že budou potřebovat nějakým způsobem vypořádat tu licenci, tak si tu část plnění přehodili do té druhé veřejné zakázky. S tím, že licence měla být vypořádána v době, kdy se začne dělat dokumentace k provedeni stavby. Žalovaný spatřuje porušení zákona již v tom, že zakázka byla dělena, aby mohla být první část zadána jako zakázka malého rozsahu přímo [právnická osoba], což dovozuje i z emailu jednatele předmět