22 C 246/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 14. 9. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 40 846 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná coby provozovatel níže uvedeného automobilu neměla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to konkrétně u automobilu 1) [registrační značka], [VIN kód], za období od 24. 2. 2020 do 31. 5. 2020, za období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 a za období od 1. 9. 2020 do 4. 2. 2021; 2) [registrační značka], [VIN kód], za období od 22. 2. 2020 do 14. 6. 2020. Žalobkyně požadovala rovněž částku ve výši 1 200 Kč za každý ze čtyř nároků, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzývána. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že vozidlo bylo dne 5. 2. 2021 předáno k likvidaci. 3. Žalobkyně uvedla, že jedno z předmětných vozidel bylo zlikvidováno až po žalovaném nepojištěném období. 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná byla v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem 1) nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód], s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, 2) nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód], s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg (výpisem z Centrálního registru vozidel). 6. Žalovaná se stala vlastníkem automobilu [registrační značka] na základě kupní smlouvy ze dne 12. 12. 2019 (fakturou [číslo] ze dne 12. 12. 2019). 7. Žalovaná se stala vlastníkem automobilu [registrační značka] na základě kupní smlouvy ze dne 28. 1. 2020 (fakturou [číslo] ze dne 28. 1. 2020). 8. K automobilu [registrační značka] neměla žalovaná v období od 24. 2. 2020 do 31. 5. 2020 (celkem po dobu 98 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalované celkem dvě výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejich doručení žalované považovala 15. den po jejich odeslání (výzvou ze dne 12. 11. 2020 a 25. 2. 2020). 9. K automobilu [registrační značka] neměla žalovaná v období od 22. 2. 2020 do 14. 6. 2020 (celkem po dobu 114 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalované celkem dvě výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejich doručení žalované považovala 15. den po jejich odeslání (výzvou ze dne 2. 12. 2020 a 11. 3. 2021). 10. K automobilu [registrační značka] neměla žalovaná v období od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 (celkem po dobu 92 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejího doručení žalované považovala 15. den po jejím odeslání (výzvou ze dne 4. 3. 2021). 11. K automobilu [registrační značka] neměla žalovaná v období od 1. 9. 2020 do 4. 2. 2021 (celkem po dobu 157 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalované celkem dvě výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejich doručení žalované považovala 15. den po jejich odeslání (výzvou ze dne 25. 3. 2021 a 1. 7. 2021). 12. Výzva ze dne 12. 11. 2020 k úhradě příspěvku ve výši 8 428 Kč byla žalované doručena dne 16. 11. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 15. 1. 2021 (60 dnů od doručení), výzva ze dne 2. 12. 2020 k úhradě příspěvku ve výši 9 804 Kč byla žalované doručena dne 4. 12. 2020, splatnost příspěvku nastala dne 2. 2. 2021 (60 dnů od doručení), výzva ze dne 4. 3. 2021 k úhradě příspěvku ve výši 7 912 Kč byla žalované doručena dne 8. 3. 2021, splatnost nastala dne 7. 5. 2021 (60 dnů od doručení), výzva ze dne 25. 3. 2021 k úhradě příspěvku ze dne 13 502 Kč byla žalované doručena dne 9. 4. 2021, splatnost příspěvku nastala dne 8. 6. 2021 (60 dnů od doručení). Žalovaná na tyto výzvy nereagovala (výzvou ze dne 12. 11. 2020, 2. 12. 2020, 4. 3. 2021 a 25. 3. 2021). 13. Bez reakce zůstaly též předžalobní výzvy zaslané žalované právní zástupkyní žalobkyně dne 8. 8. 2022 (4x předžalobní upomínkou ze dne 5. 8. 2022 spolu s podacími archy). Žalovaná neprokázala, že by předmětnou částku (či její část) uhradila. 14. Nákladní vozidlo [registrační značka] bylo dne 5. 2. 2021 převzato společnostní [anonymizováno] service [právnická osoba] jako autovrak (potvrzením o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků). 15. Dle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném ke dni 31. 5. 2018 (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 16. Za porušení výše uvedené povinnosti jsou pak dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato osoba je rovněž povinná k zaplacení Kanceláři (žalobkyni) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí výše denní sazby příspěvku u nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg 86 Kč. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí 300 Kč dle § 2a téže vyhlášky. 17. Na základě výše uvedeného dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná coby vlastník/provozovatel předmětných vozidel byla povinna sjednat v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy jsou vozidla zapsána v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek do garančního fondu ČKP v souladu s § 4 odst. 1 zákona, přičemž jeho výše je dána počtem dnů, po které jednotlivé vozidlo nebylo pojištěno. Výše denní sazby vyplývá z vyhlášky. Dále v souvislosti s tím žalobkyni vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 2a vyhlášky ve výši 4 x 300 Kč. Soud pro úplnost dodává, že skutečnost, že žalovaná dala automobil [registrační značka] dne 5. 2. 2021 k likvidaci, nezbavuje žalované povinnosti zaplatit za dané vozidlo pojištění odpovědnosti za dobu tomuto datu předcházející. 18. Jelikož dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení z této částky uplatněných v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 490,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 634 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 846 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) a z částky 2 740 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (vyjádření ze dne 23. 2. 2023) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 840 Kč ve výši 1 016,40 Kč. 20. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně.