23 C 64/2023-52 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2023 domáhala toho, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku 16 763,64 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“) na základě, které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu. Žalovaný se mimo jiné zavázal dle smlouvy, pro případ prodlení s nesplacením jistiny, uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny až do jejího zaplacení. Nová jistina se skládala z nesplacené jistiny úvěru a dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, celkem částka 16 763,64 Kč (dále jen„ nová jistina úvěru“). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 8. 2020, č.j. 8 C 167/2020-26, rozsudkem pro zmeškání, byla žalobkyni přiznána částka ve výši 21 897 Kč s příslušenstvím skládající se z částky 16 731,11 Kč (jistina a úrok za poskytnutí úvěru) a částky 1 804 Kč smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za období od 3. 10. 2019 do 20. 4. 2020. Žalovaný ničeho neuhradil i přes výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě před konáním ústního jednání nevyjádřil. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 10. 11. 2015 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě, které poskytla žalovanému částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 3 473 Kč, splatných ke každému 1. dni v měsíci. Spolu s jistinou se rovněž zavázal splatit i úrok ve výši 115,97 % p. a. Celkem tak měl žalovaný vrátit žalobkyni částku 166 704 Kč (důkaz: Návrh na uzavření smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] s akceptační doložkou z prosince roku 2015, smluvní ujednání, kopie občanského průkazu žalovaného). 4. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, žalovaný předložil: pracovní smlouvu žalovaného ze dne 11. 6. 2012, výplatní pásky z července až října roku 2015, historii transakcí u [právnická osoba], náhled na účet žalovaného s připsanými výplatami, platba žalovaného za telefon u [anonymizováno], žalobkyně vyhotovila kartu hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] určení skóre žalovaného pro určení platební morálky a vyšší pravděpodobností splácet a hlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího ze dne 10. 11. 2015 s podpisem žalovaného. Žalovaná dále měla k dispozici výpis záznamu z registru [příjmení] na žalovaného. 5. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 10. 2019 sdělila žalovanému zesplatnění dluhu a vyzvala jej k úhradě dlužné částky 18 535 Kč (důkaz: Dopis žalobkyně ze dne 1. 10. 2019). 6. Obvodní soud pro Prahu 10 ve věci sp. zn. 8 C 167/2020 vyhověl rozsudkem pro zmeškání dne 26. 8. 2020, č.j. 8 C 167/2020-26 žalobkyni proti žalovanému v plném rozsahu. Jednalo se o spor ze stejné úvěrové smlouvy. Soud přiznal žalobkyni částku 18 535 Kč (jistina a dlužný úrok) s příslušenstvím, částku 3 362,73 Kč představujicí smluvní pokutu a úrok (důkaz: Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 8. 2020, č.j. 8 C 167/2020-26). 7. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 17. 1. 2023, prostřednictvím svého právního zástupce, předžalobní výzvu (důkaz: Předžalobní výzva ze dne [datum] s podacím archem). 8. Kopií ze stránek [obec] národní banky hodnoty [anonymizováno] v listopadu roku 2015 činila úrokovou sazbu 12,04 % ročně (důkaz: [anonymizována tři slova] [rok] u [anonymizováno]). 9. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne 10. 11. 2015 s žalovaným smlouvu o úvěru na základě, které mu poskytla částku 50 000 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázala splatit i úrok ve výši 114,97 % p.a. Celkovou částku ve výši 166 704 Kč měl žalovaný splatit v 48 měsíčních splátkách po 3 473 Kč ke každému 1. dni v měsíci. Žalobkyně oznámila dne 1. 10. 2019 zesplatnění celého dluhu a dne 17. 1. 2023 prostřednictvím svého právního zástupe zaslala předžalobní výzvu žalovanému. Žalovaný ničeho neuhradil. Zdejší soud ve věci sp. zn. 8 C 167/2020 rozhodl rozsudkem pro zmeškání (dne 26. 8. 2020, č.j. 8 C 167/2020-26) tak, že žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Jednalo se o spor mezi stejnými účastníky ze stejné úvěrové smlouvy. Žalobkyni byla přiznána částka 18 535 Kč a úrok, úrok z prodlení a smluvní pokuta. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Uvedenou smlouvu soud kvalifikoval jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný na straně úvěrovaného smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 11. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy s ohledem na její mravnost dle ust. § 547 o. z., a dospěl k závěru, že předmětná smlouva je pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná podle § 588 o. z., a to z následujících důvodů. 12. Právní předpisy sice výslovně nestanoví, do jaké výše lze sjednat úroky v případě úvěru. Z této skutečnosti však nelze dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Dle výpisu z databáze [příjmení] vedeným [anonymizováno] činila obvyklá výše úroků úvěru s fixací sazby od jednoho roku pěti let včetně v době poskytnutí úvěru 12,04 % ročně. V projednávané věci pak sjednaný úrok ve výši 115,97 % p.a. přesahuje úrok obvyklý téměř 10 krát. Nemravnost sjednaného úroku je tak v tomto případě zcela zjevná. 13. S ohledem na skutečnost, že soud smlouvu o úvěru posoudil jako neplatnou dle ust. § 588 o. z., neboť se smlouva, příčí dobrým mravům a zjevně tak narušuje veřejný pořádek, když žalobkyně zpoplatnila předmětný úvěr úrokem, který převyšuje běžný úrok téměř 10 krát, posoudil soud práva a povinnosti mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2991 a násl. o. z., neboť se mu dostalo plnění, na základě neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Smlouva byla shledána neplatná jako celek. Žalobkyně tak nemá nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za období od 21. 4. 2020 do 17. 1. 2023. Soud závěrem podotýká, že v tomto řízení není vázán pravomocným rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 10 ve věci sp. zn. 8 C 167/2020. 14. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl v plném rozsahu (výrok I.). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (účast na ústním jednání soudu dne 11. 10. 2023).