34 C 113/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Žalovaná byla v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněna čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázala poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaná se uzavřením smlouvy zavázala takto poskytnutý revolvingový úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z výše uvěrového rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a tedy poskytnutí revolvingového úvěru, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 37 727,18 Kč. Žalovaná celkem za poskytnutý úvěr uhradil částku 79 298 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného ve smlouvě, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila ničeho, eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši 16 078,64 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 13 665,64 Kč, poplatků ve výši 196 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 177 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 040 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvních úroků a úroků z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, který byl sjednán ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z výše uvěrového rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci (úvěrovou smlouvou [číslo]). RPSN byla stanovena na 38,71 % (úvěrovou smlouvou). Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované (kartou klienta, metodikou posouzení). V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala částku ve výši 35 777,18 Kč, na kterou uhradila částku ve výši 22 111,54 Kč (výpisem čerpání, splátek a úhrad). Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného ve smlouvě, resp. v úvěrových podmínkách, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] (výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru ve lhůtě 14 dnů dopisem ze dne [datum] (výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum] s poštovním podacím archem). Žalovaná celkem za poskytnutý úvěr uhradila částku 22 111,54 Kč, žalobkyně tak požaduje částku ve výši 16 078,64 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 13 665,64 Kč, poplatků ve výši 196 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 177 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 040 Kč (výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (předžalobní výzvou k plnění s poštovním podacím archem), žalovaná však na předmětnou pohledávku ničeho neuhradila. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve sjednané výši. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a § 87 zákona Smlouva o spotřebitelském úvěru tedy byla uzavřena platně a žalovaná byla povinna v souladu s jejími ujednáními vrátit žalobkyni poskytnuté peněžité prostředky. Protože žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy, když neplatila řádně a včas sjednané splátky, žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila. Po tomto zesplatnění již žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny i příslušenství. Vzhledem k tomu, že je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), má žalobkyně rovněž nárok na úrok z prodlení dle § 1970 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 078,64 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.