34 C 380/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 587 168,58 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 4. 11. 2021 úvěrovou smlouvu [číslo]. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 600 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 823 Kč měsíčně. K čerpání úvěru došlo dne 9. 11. 2021, splatnost první splátky tak byla určena na den 12. 12. 2021. Roční úvěrová sazba byla sjednána ve výši 9,67 %, a to od 9. 11. 2021. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku v celkové výši 35 515 Kč. Žalovaný nesplácel svůj dluh řádně a včas, žalobkyně tak využila svého práva a ke dni 23. 5. 2022 úvěr zeplatnila a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 23. 5. 2022. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil ničeho, žalobkyně tak eviduje ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 587 168,58 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 583 359,58 Kč, poplatků za pojištění ve výši 2 409 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 4. 11. 2021 smlouvu [číslo] na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr ve výši 600 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 823 Kč, splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci (úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne 4. 11. 2021). V rámci splátek žalovaný dále hradil [anonymizována dvě slova] ve výši 803 Kč měsíčně (výpisem čerpání, splátek a úhrad). [anonymizováno] byla stanovena na 10,3 % (úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne 4. 11. 2021). Žalobkyně poskytla žalovanému dne 9. 11. 2021 finanční prostředky ve výši 600 000 Kč (výpisem čerpání, splátek a úhrad). Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného ve smlouvě, resp. v úvěrových podmínkách, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 23. 5. 2022 (výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru ve lhůtě 14 dnů dopisem ze dne 23. 5. 2022 (výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 23. 5. 2022 s poštovním podacím archem ze dne 24. 5. 2022). Žalovaný celkem za poskytnutý úvěr uhradil částku 35 515 Kč, z toho na jistinu 16 640,42 Kč, na úrok 16 465,58 Kč a na [anonymizována dvě slova] 2 409 Kč (výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně požaduje částku 587 168,58 Kč, z níž 583 359,58 Kč činí jistinu, 2 409 Kč představují poplatky za [anonymizována dvě slova], 400 Kč činí náklady na vymáhání a 1 000 Kč činí smluvní pokutu (výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 20. 6. 2022 předžalobní výzvu (předžalobní výzvou k plnění ze dne 17. 6. 2022 s poštovním podacím archem ze dne 20. 6. 2022), žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 122 odst. 1 písm. a) věty před středníkem zákona, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněný čerpat úvěr ve výši 600 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Žalovaný dlužnou částku nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně úvěrovou smlouvu v souladu s úvěrovými podmínkami ukončila, a tím došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky ke dni 23. 5. 2022. Dlužná částka k tomuto datu dosahovala 575 975,35 Kč a sestávala ze zesplatněné jistiny ve výši 574 752,20 Kč a úroku ve výši 1 223,15 Kč, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil více, než tvrdí žalobkyně. Soud proto žalobkyni výrokem I přiznal částku 587 168,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 28 164,49 Kč, úrok 9,67 % ročně z částky 583 359,58 Kč od 26. 8. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 116,61 Kč od 7. 6. 2022 do 25. 8. 2022 a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 587 168,58 Kč od 26. 8. 2022 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 822,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 23 487 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 587 168,58 Kč sestávající z částky 10 660 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a jednoho úkonu ve výši 5 330 Kč dle § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 550 Kč ve výši 5 785,50 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.