34 C 68/2020-215 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 1. 12. 2020, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 208 035 Kč s příslušenstvím, částky 1 433 Kč a částky 4 400 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 11. 11. 2014 uzavřela žalobkyně jako zprostředkovatel s žalovanou jako zájemcem (dodavatelem) smlouvu o zprostředkování, ve které se žalobkyně zavázala vyvíjet činnost směřující k tomu, aby poskytla žalované příležitost uzavřít s třetí osobou (zákazníkem – klientem žalobkyně) smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a plynu, přičemž žalovaná se za uvedenou činnost zavázala zaplatit žalobkyni úplatu (provizi). Finanční částka ve výši 208 035 Kč představuje dlužnou provizi, na kterou vznikl žalobkyni nárok dle smlouvy o zprostředkování za prodloužení smluv o dodávce na [anonymizováno] odběrných míst zákazníků zprostředkovaných žalobkyní, částka ve výši 1 433 Kč pak představuje smluvní pokutu ve výši 0,01 % z dlužné částky za každý den prodlení v souladu s čl. [anonymizováno] odst. 5 smlouvy o zprostředkování vyčíslenou ke dni podání žaloby a částka 4 400 000 Kč (50 000 Kč za každého z 88 zákazníků, kteří se žalobkyní ukončili spolupráci) představuje smluvní pokutu za porušení povinnosti mlčenlivosti ze strany žalované dle této smlouvy. Dle žalobkyně porušila žalovaná svou povinnost mlčenlivosti tím, že přímému konkurentovi žalobkyně předala osobní data a informace o odběrných místech zákazníků žalobkyně. Takovéto údaje však tvoří [anonymizována dvě slova] žalobkyně. Žalobkyně k výpočtu dlužných provizí za leden až září 2020 odkázala na přílohu [číslo] smlouvy o zprostředkování, která stanoví následnou provizi ve výši 30% za každý rok prodloužení smlouvy na dodávky, a to z původní provize za uzavření smlouvy na dodávku elektřiny. Pokud jde o následné provize za plyn, je pro určení výše provize za uzavření smlouvy na dodávku plynu potřeba přihlížet i k výši spotřeby původního zákazníka. Výpočet provize doložila v tabulce v podání ze dne 14. 3. 2022 ([číslo listu]). 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že podstatou zprostředkovatelské činnosti, kterou si žalobkyně a žalovaná ve smlouvě o zprostředkování dohodly, byl závazek žalobkyně vyvíjet činnost směřující k tomu, aby poskytla žalované příležitost uzavřít s třetí osobou, zákazníkem, klientem žalobkyně smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a plynu. Již ze samotné podstaty zprostředkovatelského vztahu vyplývá skutečnost, že zprostředkovatel, hledá zákazníky či osoby, se kterými má její partner, tedy zájemce, možnost nějakým způsobem spolupracovat, protože tyto osoby jsou schopny a ochotny využít nabídky zájemce (žalované) a navázat s ní spolupráci. Skutečnost, že žalobkyně poskytla žalované příležitost uzavřít s třetí osobou - zákazníkem žalobkyně - smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a plynu, nemůže mít za následek tu skutečnost, že by žalovaná mohla následně využít skutečností, o nichž se dozvěděla v důsledku jejího vztahu ke zprostředkovateli, tedy žalobkyni. Množina osob, které tímto způsobem žalobkyně našla a žalované předala, byť i tou formou, že s nimi vyplnila formulářové smlouvy žalované, které tyto osoby podepsaly, a následně zaslala žalované, nemůže s sebou nést naplnění pojmu, že by šlo o skutečnosti, o kterých by se žalovaná dozvěděla v důsledku jejího vztahu se žalobkyní. Tento pojem, který žalobkyně obecně nazývá [anonymizována dvě slova], by mohl být naplněn tím, že by žalovaná využila či třetím osobám předala nějaké skutečnosti, informace, které by nebyly ani pro ni dostupné, které by event. zjistila při své spolupráci se žalobkyní a které by event. mohly tvořit obchodní tajemství žalobkyně, ale v daném případě tomu tak nebylo. Žalobkyně pro žalovanou získávala zákazníky, které jí včetně jejich údajů předávala a z žádného ujednání nevyplývá omezení, že by tyto klienty, resp. údaje těchto klientů, žalovaná nemohla využít pro sebe či umožnit jejich využití třetím osobám. V dikci smlouvy o zprostředkování článek [anonymizováno] vyplývá, že:„ Zájemce se zavazuje nevyužít skutečností, o nichž se dozvěděl v důsledku jeho vztahu ke zprostředkovateli založeného touto smlouvou pro sebe či pro jiného ani neumožnit jejich využití třetím osobám.“ [anonymizováno] zákazníků nelze podřadit pod využívání skutečností, o nichž se žalovaná dozvěděla v důsledku svého vztahu ke zprostředkovateli založeného smlouvou o zprostředkování, když nelze dovodit, že by údaje zákazníků a následných klientů byly obchodním tajemstvím žalobkyně, když je bez jakýchkoliv dalších omezení a upozornění dále předávala žalované. Tyto osoby žalobkyně získala proto, aby se staly klienty – zákazníky žalované. Namítla, že povinnost mlčenlivosti nebyla sjednána pro veškeré informace a skutečnosti tvořící obchodní tajemství smluvních stran. Takto to ve smlouvě o zprostředkování upraveno není, a i kdyby to bylo, bylo by zde otázkou, zda zprostředkovaní zákazníci a jejich údaje mohou či nemohou být skutečnostmi, které tvoří obchodní tajemství žalobkyně. Obsah ani rozsah žalobkyní tvrzeného obchodního tajemství ani žalobkyně v žalobě neuvádí. Byť žalobkyně tvrdí, že osobní data zákazníků jsou jejím obchodním tajemstvím, pak na druhou stranu tyto údaje a toto své obchodní tajemství předávala bez jakýchkoliv omezení k využití žalované, včetně toho, aby tyto údaje využili i další případní smluvní partneři žalované. Co se týče nevyplacených provizí, podle ustanovení článku [anonymizováno] 2 písm. e) smlouvy o zprostředkování, podmínkou vyplacení tzv. následných provizí je, že musí splňovat podmínky, které jsou v tomto článku zakotveny, tedy zprostředkovatel musí prokazatelně vyvinout úsilí k opakovanému prodlužování smluvního vztahu zákazníka o další dvouleté období, pokud zájemce dodá zprostředkovateli v dostatečné době předem nové produkty s podmínkou, která je tam uvedena – k naplnění této dohody dle názoru žalované nedošlo. Žalobkyně se může odvolávat i na zakotvenou dohodu v tom smyslu, že nárok na následnou provizi má zprostředkovatel i v případě, že zákazník nabídku odmítne, ale nadále zůstane zákazníkem zájemce. Zde je na žalobkyni, aby prokázala, že tedy došlo k naplněním tohoto ustanovení, že obdržela od žalované předem nové produkty s parametry, které jsou ve smlouvě ujednány a že oslovila určité portfolio zákazníků, kteří nabídku odmítli, ale nadále zůstali zákazníkem žalované. Nicméně vždy jde pouze první dvouleté období od ukončení prvního vztahu se zákazníkem, kterého získala žalobkyně, ale nikoliv do nekonečna a opakovaně. 3. Žalobkyně v replice ze dne 22. 11. 2021 uvedla, že činnost žalobkyně má dvě roviny, a to rovinu vůči zákazníkům, založenou rámcovými smlouvami, a rovinu vůči žalované, reprezentovanou vztahy vyplývajícími ze smlouvy o zprostředkování. Žalobkyně v rámci své činnosti uzavírala se zákazníky rámcovou smlouvu o poskytování služeb v oblasti energetiky (přihlášku k energetické soutěži), ve které se zavázala vyhledat mezi dodavateli pro své zákazníky cenově nejvýhodnější nabídku dodávek energií. Činnost žalobkyně ve prospěch žalované přitom spočívala ve zprostředkování klientů ze segmentu domácností a podnikatelů na [anonymizováno], kteří se žalobkyní uzavřeli rámcovou smlouvu. Tito zákazníci v době, kdy uzavírali rámcovou smlouvu se žalobkyní, nebyli v jakémkoli vztahu se žalovanou. Nejednalo se tak o pouhé„ zprostředkování“ zákazníků. Žalobkyně i po uzavření smlouvy mezi zákazníky a žalovanou nadále vyřizovala různé požadavky těchto zákazníků, jako byla povinna v případě ukončení smlouvy mezi zákazníkem a žalovanou pro zákazníka hledat náhradního dodavatele. Žalovaná byla zákazníkům jako dodavatel energií vysoutěžena v energetické soutěži, přičemž žalobkyně zákazníky ve všech jednáních se žalovanou ve věci dodávek energií i nadále zastupovala. [ulice] žalobkyně se zákazníky není jednorázovou záležitostí, nýbrž spoluprací dlouhodobou, kdy žalobkyně klienty zastupuje před dodavateli a vyjednává pro ně výhodné cenové podmínky, a to opakovaně po dobu trvání smluvního vztahu mezi žalobkyní a zákazníkem. Žalobkyně považuje seznam zákazníků za své obchodní tajemství. Závažnost jednání žalované je o to více zjevná, že předání bylo realizováno ve vztahu k přímému konkurentovi žalobkyně, přičemž současně byla konkurenci sdělena i skutečnost, že zákazníci, jejichž údaje mu byly poskytnuty, jsou zákazníky žalobkyně. Na této skutečnosti nic nemění ani skutečnost, že předmětní zákazníci byli ve smluvním vztahu i se žalovanou. Čl. [anonymizováno] odst. 5 smlouvy o zprostředkování stanoví, že zájemce (žalovaná) nesmí přímo podávat nabídku potenciálním zákazníkům, které pro ni zprostředkovává zprostředkovatel (žalobkyně). Z uvedeného ujednání je tak bezpochyby zřejmé, že smluvní strany neměly v úmyslu ani nebyly srozuměné s předáváním klientů mezi sebou, kdy měly striktně upraveny podmínky, za jakých mohla žalovaná zákazníky kontaktovat sama bez prostřednictví žalobkyně. O to víc tak uvedené platí ve vztahu k třetím osobám (konkurentům, tj. i [anonymizována dvě slova]). Žalo