34 C 96/2023-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 21 150 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené dne 22. 11. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovanou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě listin předložených žalobkyní, jelikož se žalovaná nikterak nevyjádřila, ani žádné důkazy nepředložila. Soud dospěl k následujícím zjištěním. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 22. 11. 2018 smlouvu označenou jakožto smlouva [anonymizována dvě slova] [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy poskytla žalované 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 27 000 Kč, tvořenou jistinou ve výši 15 000 Kč, úrokem ve výši 3 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, poplatkem 3 000 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 450 Kč počínaje dnem 29. 11. 2018 Poslední splátka měla být uhrazena dne 16. 1. 2020 (smlouvou vč. podmínek). Dále vzal soud za prokázané, že FCC platně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022 (smlouvou o postoupení pohledávek, včetně seznamu pohledávek, oznámením o postoupení). Dle sdělení žalobkyně uhradila žalovaná toliko 5 900 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 4. 2022 bylo prokázáno, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínkou vč. podacího lístku). 4. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“), a v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o [anonymizována dvě slova] a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož úvěr poskytla žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nejednala v rámci své podnikatelské činnosti, šlo podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o smlouvu o [anonymizována dvě slova]. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. 5. [anonymizováno] poskytla žalované [anonymizována dvě slova] ve výši 15 000 Kč, který měla žalovaná splácet formou hotovostních týdenních splátek (k rukám zástupce [anonymizováno]) po 450 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 5 900 Kč. Žalovaná porušila svoji povinnost řádně a včas splatit poskytnutou částku, a dluží nesplacenou jistinu a hotovostní inkaso splátek, když jak bude rozvedeno níže, soud shledává důvodným nárok pouze na zaplacení zbytku poskytnuté částky jistiny. 6. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 206,15 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v listopadu 2018 činila 8,88 %. Ve smlouvě byla tedy více než 23násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoké úplaty za poskytnutí úvěru jsou zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatné podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu [název soudu], podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 8násobkem. 7. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou [anonymizováno] své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Zbývá tedy zaplatit částku 15 000 Kč. 8. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva [anonymizována dvě slova] jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. [anonymizováno] vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022, jež bylo žalované odesláno na její korespondenční adresu dne 4. 2. 2022. Podle domněnky doby dojití došla výzva žalované dne 7. 2. 2022, přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 10 dnů od tohoto data, tj. od 18. 2. 2022. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalované, jenž byla úspěšná v převážné části předmětu řízení, v řízení žádné náklady nevznikly. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.